Souvislosti:
Evropská rada letos v březnu vyzvala Evropskou komisi, aby červnové Radě ministrů poskytla podrobnější informace o plánovaných opatřeních, která mají být přijata v rámci liberalizace trhů s elektřinou a zemním plynem.
Komise má do září připravit „třetí legislativní liberalizační balíček“, který se zaměří na čtyři klíčové oblasti: vlastnické oddělení výroby a distribuce (tzv. unbundling), účinnější regulaci, přiměřené investice do infrastruktury a spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav.
Témata:
Ministři pro oblast energetiky se včera v Lucemburku zabývali těmito čtyřmi oblastmi. Jejich hlas není sice v této fázi pro Komisi závazný, musí jej však brát v potaz při přípravě legislativního návrhu.
Ministři se shodli na tom, že je potřeba vytvořit závazný mechanismus pro posílení mezinárodního obchodu s energiemi. Všichni ministři dále podpořili větší spolupráci mezi provozovateli přenosových soustav (TSO) a shodli se rovněž na potřebě vytvořit lepší podmínky pro investice do infrastruktury.
Většina členských zemí, v čele s Francií a Německem (včetně České republiky), se však postavila proti plánu Komise na oddělení výroby energií od distribuce. Návrh podporuje například Velká Británie, Itálie, Irsko, Nizozemsko nebo Finsko.
Komise oddělení distribuce a výroby považuje za nezbytný krok, který „zajistí, že nebude docházet k diskriminaci uživatelů sítě, umožní připojení nových výrobců, povede k nezávislému rozhodování o investicích a lepší koordinaci mezi provozovateli sítí“.
Komise je přesvědčená, že velké energetické firmy mohou vlastnictví přenosových soustav využívat jako nástroje k zamezení vstupu nových konkurentů na trh. Neoddělené vlastnictví také podle Komise upírá konkurenci přístup k důležitým informacím o trhu.
V České republice se vlastnického oddělení výroby a distribuce obává zejména plynárenské odvětví. Plynárenská skupina RWE Transgas by tímto krokem zřejmě přestala být dodavatelem plynu z Ruska. Existují obavy, že by se poté dodávky mohly dostat do rukou ruského Gazpromu.
Stanoviska:
Podle komisaře pro energetiku Andrise Piebalgse staví postoj členských států Komisi do nesnadné pozice, zejména s ohledem na to, že má oddělení výroby a distribuce podporu napříč celou Evropskou komisí. Pro komisaře bude postoj zemí „velkou výzvou“. „Pozice jednotlivých zemí byly velmi srozumitelné,“ uvedl Piebalgs na včerejší tiskové konferenci.
Stanovisko Komise se podle komisaře nemění, oddělení výroby a distribuce je stále pro Komisi „upřednostňovaným řešením“. „Musíme ale respektovat signál, který vyslaly členské státy,“ dodal Piebalgs.
Náměstek ministra průmyslu a obchodu Martin Tlapa, který Českou republiku na jednání Rady zastupoval, sdělil ČTK, že důvodem odmítavého postoje ČR jsou především obavy z toho, že by trh s plynem mohl ovládnout ruský Gazprom. „Jak chce Komise zabránit tomu, aby uvolněné trhy neovládly společnosti napojené na hlavní producentské země?“, ptá se Tlapa.
S návrhem Komise v oblasti oddělování vlastnictví nesouhlasí největší tuzemský výrobce elektřiny ČEZ. Účinného oddělení přenosu a distribuce elektřiny od ostatních činností lze dosáhnout i bez vlastnického oddělení aktiv, říká ČEZ. Hlavní důvod, proč koncoví uživatelé zatím vidí v liberalizaci malé přínosy, je podle ČEZ spíše na straně infrastruktury, kdy jednotlivé země EU nemají dostatečně vzájemně propojené sítě. Je tedy třeba podpořit především investice do infrastruktury. Druhým problémem je nedostatek zdrojů elektřiny, který nevytváří dostatečný převis nabídky nad poptávkou.
ČEZ dává přednost druhé variantě, s níž přišla Komise, tzv. variantě ISO+, v níž by byla správou přenosové sítě pověřena třetí, nezávisle řízená firma. Tento model by podle ČEZ sblížil jednotlivé národní přenosové soustavy, na rozdíl od oddělení vlastnictví, kdy dojde k vytvoření „izolovaných přenosových síťových soustav“.
Komise ovšem tuto cestu považuje pouze za „druhé nejlepší“ řešení. Podle komisaře Piebalgse tato varianta neřeší zcela problém nedostatku motivace pro nové investice a navíc vyžaduje přísnější (a tudíž nákladnější) regulaci. Po včerejším zasedání Rady je však možné, že nakonec právě tato varianta zvítězí.
Podle Evropské skupiny regulátorů na trzích s elektřinou a zemním plynem (ERGEG) by nová legislativa, kterou předloží v září Komise, měla obsahovat především vlastnické oddělení přenosových sítí, vytvoření evropského regulačního rámce nebo opatření vedoucí k vyšším investicím do infrastruktury. Vyšší investice do infrastruktury podle ERGEG souvisí jednak s oddělením vlastnictví výroby a distribuce, jednak s rozvojem sítě regulátorů, kteří budou mít dohled nad efektivitou investic.
„Nezávislý dohled regulátorů jak na národní tak evropské úrovni i účinné oddělení výroby a distribuce je nezbytné, ať již bude (legislativní) rámec jakýkoliv,“ uvedl Sir John Mogg, předseda ERGEG.
Další kroky:
Komise má představit návrh legislativních opatření na konci září 2007, nejpozději však začátkem října.