PARTNEřI
Řecko, jehož deficit veřejných financí se v důsledku nezodpovědné politiky kombinované s finanční krizí propadne letos oproti původním plánům o neuvěřitelných 6 % HDP, čeká velké utahování opasků. Alespoň tak včera komentoval nutnost přijetí opatření, která mají odvrátit hrozbu státního bankrotu řecký socialistický premiér Jorgos Papandreu.
Vláda podle něj hodlá snižovat výdaje státního rozpočtu a do roku 2013 zkrotit deficit pod 3 % HDP, což je jedna z podmínek členství v eurozóně. Papandreův plán zahrnuje zavedení progresivnějšího zdanění, snižování výdajů na sociální zabezpečení, zavedení daně z kapitálových zisků a návrat k dědické a majetkové dani, které předchozí vlády zrušily.
„Musíme se změnit, jinak se utopíme. Naším největším deficitem je deficit důvěryhodnosti. Trhy chtějí vidět činy a ne slova,“ uvedl premiér (citovaný deníkem New York Times) v reakci na rostoucí nedůvěru vyvolanou nesplněnými sliby a účetními triky, jimiž řecké vlády v minulosti zakrývaly skutečný stav veřejných financí (ostatně i členem eurozóny se Řecko stalo díky manipulací s daty).
Jejím důsledkem je i oznámení o snížení úvěrového ratingu z A- na BBB+, k němuž minulý týden přikročila agentura Fitch krátce poté, co Řecku podobným krokem pohrozila agentura S&P. Rating výrazně ovlivňuje, za kolik si země může půjčovat na mezinárodních trzích a má dopad na její schopnost splácet závazky.
Papandreus dále uvedl, že vláda počítá v rámci úsporných opatření počítá se zrušením bonusů vyplácených manažerům bank vlastněných státem a 90% zdaněním odměn manažerů soukromých bank. Slíbil také přijetí opatření, která by omezila rozsáhlé daňové úniky a korupci.
Na druhou stranu, socialistický premiér, který převzal vládu počátkem října 2009, si zjevně nechce svými kroky pohněvat voliče, o jejichž podporu se opírá. A tak i když slibuje, že bude bojovat s „nezadatelnými zájmy“ státních zaměstnanců, které podle něj „škodí nakládání s veřejnými financemi“, zároveň včera přislíbil, že státní zaměstnanci, kteří měsíčně vydělávají méně než 2.000 euro, dostanou přidáno o něco více než by odpovídalo inflaci.
A o potřebě snižovat platy ve veřejném sektoru, které doporučuje řada expertů, nepadlo v jeho vystoupení ani slovo. K takovému kroku se přitom odhodlaly další evropské země včetně Irska, které podobně jako Řecko počítá pro příští rok s deficitem okolo 13 % HDP.
Podle Papandrea musí Řecko během tří měsíců zavést opatření, které předchozí vlády odkládaly. Zůstává ale otázkou, jestli se mu pro potřebné zásahy podaří získat podporu. Na kroky řeckého premiéra čeká s napětím i Evropská unie, neboť případný pád Řecka do dluhové pasti by mohl otřást celou eurozónou. Je sice možné, že v takovém případě by Unie přispěchala Řecku na pomoc, ale ta podobné věci zatím zemi odmítá nabízet. Řecko si musí pomoci samo a ne čekat na záchranu, vzkazuje Brusel.