PARTNEřI
Řecký ministr hospodářství Louka Katseli prohlásil, že se premiér Jorgos Papandreu chystá přehodnotit plán úsporných opatření po té, co ho mise EU, Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu prohlásila minulý týden za nedostatečný.
„Pokud dojde k přijetí dalších nástrojů, brzy se o nich dozvíte,“ řekl Katseli divákům řecké státní televize. „Tato vláda dohlédne na to, aby byly efektivní, sociálně spravedlivé a přinesly další příjmy do státní pokladny,“ dodal.
Dnes přijíždí do Atén komisař pro ekonomiku Olli Rehn, který bude – jak jinak – diskutovat o možných cestách z krize, která táhne dolů nejen Řecko, ale celou eurozónu. Analytici spekulují o tom, že krátce po Rehnově návštěvě by ostatní země měnové unie mohly Řecku nabídnout pomoc výměnou za přijetí dalších úsporných opatření.
Takových spekulací se v poslední době vynořilo hodně, nicméně vždy se ukázaly jako liché: nejmocnější evropští lídři v čele s Angelou Merkel zatím vehementně odmítají, že by se Řecku chystali poskytnout půjčku.
Poslední „zaručená“ informace o záchranném plánu pro Řecko přišla od německého europoslance Jorgo Chatzimarkakise, který se nechal slyšet, že Německo, Francie a Holandsko plánují nakoupit (přes státní banky) řecké dluhopisy. Není však zřejmé, kde tento řadový europoslanec k podobným exkluzivním informacím přišel. Každopádně o tom samém psal o víkendu i řecký tisk, který citoval „důvěrné zdroje“.
Němci a Holanďané říkají „ne“...
Německé kancléřka Angela Merkel ve včerejším televizním vystoupení prohlásila, že je potěšena „razantností“ nových opatření, které plánuje řecká vláda, a připomněla, že se eurozóna nachází v nejtěžší situaci od jejího vzniku v roce 1999. Podobná prohlášení komentátoři označují za možnou přípravu německé veřejnosti na pomoc Řecku, k níž se naši západní sousedé zatím staví hodně odmítavě.
Merkel i včera trvala na tom, že žádná dohoda o záchraně Řecka neexistuje – bude prý stačit, když Atény přijmou odpovídající úsporná opatření. „Neučinili jsme v tomto směru žádné rozhodnutí,“ zdůraznila Merkel.
Podobné hlasy zazněly i z Holandska. Podle tamní vlády nejsou v současnosti na stole žádné plány na nákup řeckých dluhopisů z veřejných peněz některého státu EU. „Nechceme obětovat prostředky daňových poplatníků na záchranu Řeků,“ ujišťoval včera nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager.
Řecké ministerstvo financí ani Evropská komise se nechtěly ke spekulacím o připravované pomoci vyjadřovat, nicméně je zřejmé, že diplomatické úsilí o vyřešení krize sílí – a Němci budou hrát ústřední roli. Jen dva příklady: řecký premiér Papandreu se minulý pátek (26.2.) setkal s jedním ze šéfů Deutsche Bank Josefem Ackermannem a na tento pátek (5.3.) plánuje schůzku s kancléřkou Merkel.
...Francouzi opatrné „ano“
Ve Francii se o možné pomoci Řecku bavit neodmítají. Tamní ministryně pro ekonomiku Christine Lagarde uvedla: „Nepochybuji, že si Řecko s refinancováním svého dluhu – za použití nástrojů, o nichž teď intenzivně diskutujeme – dokáže poradit. Řešení by zahrnovalo jak partnery z veřejné, tak ze soukromé sféry.“ Lagarde ale odmítla uvést jakékoliv detailnější informace.
Ve francouzských i německých médiích se minulý týden spekulovalo o poskytnutí pomoci v celkové výši 20 až 25 miliard eur, na níž by se podílela celá eurozóna kromě Řecka.
Německu ani dalším zemím měnové unie se však do záchrany Řecka příliš nechce: je to nepopulární krok, který zavání silným morálním hazardem (spořit nemusíte, vždy vás někdo zachrání).
Na druhou stranu, řecká vláda oznámila, že jen v dubnu a květnu musí splatit dluhopisy v hodnotě 20 miliard euro, které chce pokrýt emisí dalších bondů. Pokud ovšem Řecku nezačnou finanční trhy opět důvěřovat, může se tato země dostat do problémů, které se už bez vnější pomoci – ať už od EU nebo MMF – vyřešit nedají. Jasněji bude nejpozději do poloviny března, kdy Atény musí předložit Radě revidovaný plán úsporných opatření.
(EurActiv s Reuters.)