PARTNEřI
Souvislosti:
Francouzský prezident, který v současné době předsedá Evropské unii, krátce poté, co v reakci na kolaps řady významných amerických a evropských oznámil svůj úmysl zahájit diskusi o „změně základů kapitalismu“ svolal do Bruselu mimořádný summit Evropské rady.
Investoři doufají, že se světové mocnosti na summitu G20 dohodnou na takovém postupu, který pomůže uvést finanční trhy opět do normálu. Nejistotou na trzích jsou poškozeni především malí podnikatelé.
Prezident Spojených států George W. Bush, Nicolas Sarkozy a předseda Evropské komise José Manuel Barroso se na říjnové schůzce v Camp Davidu dohodli na tom, že uspořádají sérii globálních summitů, jejichž cílem bude nalézt řešení finanční krize.
Tento návrh podpořili na svém pravidelném summitu 15. října také vrcholní představitelé členských zemí EU.
Témata:
Na neformálním summitu, který se konal v pátek v Bruselu se vrcholní představitelé členských států a vlád shodli na několika „společných principech“, kterými se má EU řídit při „vytváření nového mezinárodního finančního systému“. Summit, který se uskuteční 15. listopadu ve Washingtonu, by měl podle nich přinést rychle nějaké řešení.
Opatření, která budou přijata ve Washingtonu, mají být podle evropských politiků přijata do 100 dnů počítaných od 15. listopadu. Nově zvolený americký prezident Barack Obama tak bude mít jen o něco více než měsíc na to, aby předložil své připomínky.
Vrcholní představitelé členských zemí a vlád se v pátek dohodli na následujících bodech:
ratingové agentury by se měly povinně registrovat a měly by podléhat dozoru,
je třeba přijmout společné principy, které by zaručily „konvergenci účetních standardů“,
je třeba rozhodnout o tom, aby se žádný tržní segment, žádná geografická oblast ani žádná finanční instituce nemohly vyhnout regulaci nebo přinejmenším dohledu,
je zapotřebí vytvořit taková pravidla chování, která by finančnímu sektoru zabránila v rizikovém jednání (mělo by se to týkat i odměn managementu),
je třeba Mezinárodnímu měnovému fondu dát „prvotní odpovědnost“ a „potřebné zdroje“ k tomu, aby přicházel s takovými doporučeními, která by vedla k obnovení důvěry a stability v mezinárodní finanční systém.
Vrcholní představitelé Evropské unie se dále shodli na tom, že je zapotřebí dívat se za horizont finanční krize a přijmout opatření, která by zabránila zhoršování situace v ekonomice. Evropskou komisi členské země pověřily vypracováním konkrétních návrhů, které by měla předložit na nadcházejícím prosincovém summitu.
„Jednota Evropské unie se musí také odrážet v účinné konzultaci hospodářskopolitických opatření, jimiž členské státy reagují na současnou situaci,“ píše se ve společném prohlášení.
Členské země se minulý týden přitom neshodly na tom, jak k možné hospodářské krizi v Evropě přistupovat. Ministři financí proto své rozhodnutí po úterním jednání odložili na později.
Španělsko se zúčastní summitu G20 ve Washingtonu
Dalším krůčkem vpřed byla dohoda se Španělskem, které se rovněž chtělo summitu zemí G20 ve Washingtonu zúčastnit. Tam byly ale pozvány pouze čtyři členské země Unie – Velká Británie, Francie, Německo a Itálie. Francie by tak na setkání států G20 dvojí roli – jednak zde bude zastupovat svou zemi, jednak předsednictví Evropské unie. Francouzský prezident ovšem učinil vůči španělskému premiérovi gesto a jedno ze svých míst mu přenechal.
Stanoviska:
Francouzský prezident Nicolas Sarkozy označil výsledky summitu za „silné“ a „ambiciózní“. Dodal poté, že jednání nebyla jednoduchá a každá z členských zemí trvala na tom či onom aspektu závěrečného dokumentu. Diskusi mezi členskými zeměmi ale označil jako „bohatou, dlouhou, intenzivní, neobvyklou, neformální a uvolněnou“.
Předseda Evropské komise José Manuel Barroso Sarkozymu složil poklonu za to, že se mu podařilo nalézt společné stanovisko. Uvedl, že jednání ve Washingtononu nemohou zkrachovat a vyjádřil naději, že půjde o „skutečně historické setkání“.
„Evropa půjde na washingtonský summit s jasným společným a výrazným poselstvím... Těším se na spolupráci s prezidentem Sarkozym a poté i s českým předsednictvím až budeme vytvářet to, čeho zde bylo dosaženo. Jednání ve Washingtonu nemohou zkrachovat – musí jít o skutečně historické setkání. Nebude se jednat jen o obecné principy, ale také o konkrétní rozhodnutí... Shodli jsme se na tom, že tyto reformy mezinárodního finančního systému musíme nyní přiřadit do řady výzev, kterým jsme odhodláni v 21. století čelit a jimiž jsou zajištění dostatečného množství potravin, boj s chudobou, boj s klimatickými změnami a podpora volného obchodu díky rychlému uzavření kola jednání z Dauhá“.
Britský premiér Gordon Brown uvedl, že se jedná o rozhodující okamžik pro celou světovou ekonomiku. „Rozhodnutí, která nyní přijmeme, ovlivní svět na desetiletí a možná ještě dále. Lidé si uvědomují, že jde o globální krizi a ta vyžaduje globální řešení,“ řekl Brown novinářům.
Německá kancléřka Angela Merkel po summitu uvedla: „Potřebujeme na finančních trzích více transparentnosti a potřebujeme silnější instituce, které mohou jednat globálně.“ V narážce na ratingové agentury pak uvedla, že v budoucnu zřejmě nebude existovat žádný neregulovaný trh nebo nástroj.
Další kroky:
15. listopadu 2008 se uskuteční summit G20 ve Washingtonu,
11.-12. prosince 2008 se koná pravidelný summit Evropské rady v Bruselu.