KOMUNIKAčNí PARTNER
PARTNEřI
Souvislosti:
V Lisabonské strategii si Evropská unie narýsovala plán podle nějž se z ní do roku 2010 měla stát světová ekonomika číslo jedna. Již za několik let ovšem bylo jasné, že k ničemu takovému zřejmě do roku 2010 nedojde.
Revidovaná strategie z roku 2005 cílové datum potichu opustila a zaměřila na naplňování dvou cílů – vyššího a trvalého hospodářského růstu a vytváření většího množství pracovních míst. Změnu priorit odráží i její nový název „Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost“. Za naplňování strategie jsou od roku 2005 prostřednictvím národních akčních plánů zodpovědné členské země EU.
Rok 2010 je koncovým rokem stávající strategie a Evropská unie proto v současné době pracuje na její novelizaci. Podle dostupných informací by revidovaná strategie měla klást větší důraz na „zelený růst“, inovace a vzdělávání.
Témata:
Své připomínky k budoucí podobě Lisabonské strategie shrnuje také zpráva, kterou ve Výboru regionů (poradní orgán evropských institucí v němž zasedají zástupci evropských regionů, měst a obcí) připravila zpravodajka Christine Chapman z Národního shromádění pro Wales. Dosavadní Lisabonské strategii zpráva vyčítá především nedostatek flexibility a nedostatečné zohlednění regionálních specifik.
Strategie je příliš zaměřená na ekonomiku
Socialistka Christine Chapman si v konzultačním dokumentu, který byl rozeslán členům Výboru regionů stěžuje, že revidovaná Lisabonská strategie z roku 2005 klade příliš velký důraz na ekonomické aspekty a na „strukturální změny v ekonomice EU s cílem zvýšit produktivitu a zlepšit celkovou konkurenceschopnost v rámci globální ekonomiky“.
V době hospodářské krize by ale podle jejího názoru Evropa měla zvážit, zda se bude i nadále soustředit hlavně na hospodářský růst nebo zda by se neměla zaměřit spíše na sledování jiných šířeji pojatých veličin jako je „blahobyt nebo štěstí v rámci společnosti“.
V hospodářské politice je podle ní třeba více zdůraznit člověka a lidský přístup, píše Chapman a jako důvod uvádí, že „lidé představují pro evropské podniky na globálním trhu konkurenční výhodu“ a v nové strategii se na ně tudíž musí klást „větší důraz“.
Důraz na „zelený“ růst a kvalitu života
Novela Lisabonské strategie by podle ní měla obnovit rovnováhu mezi jejími cíli a součástí dokumentu by se znovu měly stát priority udržitelného rozvoje jakými je boj proti změnám klimatu nebo ochrana životního prostředí. Vrcholné představitele členských zemí zpravodajka vyzývá, aby si posilování konkurenceschopnosti v oblasti „zelené“ ekonomiky vzaly za svou prioritu a vytvořily celoevropskou strategii pro zelený (hospodářský) růst.
„Dalším velkým poselstvím vycházejícím z naší konzultace je, že zelenou agendu nemůžeme z revidované Lisabonské strategie vynechat,“ řekla Chapman EurActivu. „Životní prostředí musí hrát ve strategii klíčovou roli – hospodářský růst musí zůstat v rámci ekologických limitů Země. A Evropa by v tomto ohledu měla hrát hlavní roli.“
V době hospodářské krize roste také hodnota a význam systémů sociálního zabezpečení a ochrany, které chrání nejohroženější členy společnosti.
Větší role pro zástupce regionů
Podle velšské zastupitelky by se regiony, města a obec měly na vytváření, implementaci a vyhodnocování nové strategie podílet větší měrou než tomu bylo doposud.
Tím, že se regiony formování předchozí strategie příliš nepodílely, se politici vzdálili realitě, která v evropských regionech panuje, což zejména po rozšíření EU o země střední a východní Evropy znamenalo, že strategie nebyla tak účinná jak mohla původně být.
„Jedna z hlavních námitek, které se v průběhu konzultace objevily, je, že se regiony chtějí na vytváření strategie podílet daleko větší měrou, neboť zástupci regionů a měst v konečném důsledku hrají v její implementaci hlavní roli. Je velmi silně cítit, že mají co nabídnout.“
Účinnější komunikace
Podle Chapman mají regiony a města zároveň nejlepší předpoklady pro komunikaci s občany. „Řekla bych, že Výbor regionů je velmi dobrým nástrojem, neboť má přístup k obyčejným lidem a může obyčejné lidi přesvědčit“.
Současné Lisabonské strategii zpravodajka vytýká, že dostatečně nezdůrazňujě význam, který mají regionální a místní zastupitelé při implementaci a komunikaci strategie směrem k obyvatelům regionů. Novela Lisabonské strategie by proto podle ní měla obsahovat účinnější komunikační strategii, která by zohledňovala i roli regionů a měst.
Komunikace ale není všechno, dodává Chapman. „Konkrétně v případě Lisabonské strategie si nemyslím, že by rezonovala s pocity obyčejných lidí“, říká v rozhovoru pro EurActiv. „Jedním z poselství mé zprávy je, že v případě nově definované strategie musíme zajistit, aby se s ní občané identifikovali. Jde tedy o to, jak jí definujeme, nejen jak jí budeme komunikovat.“
Celý rozhovor s Christine Chapman (v angličtině) si můžete přečíst pod tímto odkazem.