„Nahrazením osvětlujících výrobků z minulého století výkonnějšími technologiemi si evropské domy, budovy a ulice udrží stejnou kvalitu osvětlení, avšak za úspory energie, CO2 i peněz,“ řekl eurokomisař pro energetiku Andris Piebalgs k novým nařízením, jejichž znění Komise dopředu předjednala z Evropským parlamentem. Domácnosti si budou muset vybrat mezi úspornými zářivkami (až o 75% nižší spotřeba než u klasických žárovek, většina spotřebitelů je zná a používá už dnes) nebo halogenovými žárovkami (spotřebují o 25-50% méně energie, relativní novinka).
Komise si od nových opatření slibuje roční úspory asi 11 miliard eur, které podle jejích představ mohou být investovány do oživení unijního hospodářství. Na každou domácnost připadne ročně úspora za elektřinu mezi 25 až 50 eury, odhaduje Brusel. Celkem se v Unii po zavedení nových opatření spotřebuje téměř o tolik elektrické energie méně, kolik využívá celé Česko, tvrdí Komise.
Výměna starých žárovek za nové nepřinese jen nižší účty domácnostem a podnikům, ale přispěje také k ochraně klimatu. Podle Komise se sníží vypouštěné emise CO2 díky novému opatření odhadem asi o 32 milionů tun ročně (jen pro srovnání: české podniky zahrnuté do systému ETS produkují ročně přibližně 85 milionů tun CO2).
Dvě schválená nařízení jsou součástí naplňování směrnice o eko-designu (Eco-Design Directive). Ta má zajistit, aby každý spotřebič byl navrhován z hlediska dopadu na životní prostředí, který má být snížen na minimum ve všech stádiích existence výrobku – při získávání materiálů na jeho výrobu, během jeho výroby a distribuce, potom v průběhu jeho používání a nakonec ve chvíli, kdy jeho užitná hodnota skončí.
Nová nařízení Komise však nesklízí jen potlesk na otevřené scéně. Když pomineme stesky liberálních ekonomů, kteří (možná právem) tvrdí, že k tomu, aby domácnosti a podniky začaly šetřit není třeba nových standardů a regulací, zbývají nám dvě námitky kritiků.
Ti první tvrdí, že Komise jen propaguje nahrazení jedné ekologické zátěže druhou, protože některé typy halogenových žárovek obsahují rtuť, které se těžko zbavuje. Navíc podle několika studií mohou pro lidi trpící migrénou nebo epilepsií představovat zářivky problém. Komise podobné námitky odráží s tím, že jsou vědecky nedostatečně ověřené; navíc co se týká rtuti, té naopak ubude s tím, jak se v důsledku nařízení bude omezovat spalování uhlí v neekologických elektrárnách (při kterém se rtuť vylučuje).
Například představitelé firmy Honeywell navíc upozorňují na fakt, že se Komise při přípravě legislativy nechala do značné míry ovlivnit průmyslovou lobby a nepomyslela na prostý fakt, že nejvíc se ušetří, pokud se nesvítí. Podle zástupců této firmy skutečné úspory přinese až hromadné instalování senzorů, které budou světla spínat, jen pokud jich bude skutečně zapotřebí.