PARTNEřI
Ministři EU pro životní prostředí chtějí, aby rychle se rozvíjející země jako Čína a Indie „adekvátně přispěly“ ke snížení emisí. Cílem je prosadit tento závazek do nové mezinárodní dohody o změnách klimatu příští rok. Prozatím však zůstává vlastní dohoda EU o klimaticko-energetickém balíčku problematická kvůli nesouhlasu Itálie.
Závazek ke snížení emisí ze strany rychle se rozvíjejících zemí, zejména Číny, by významně přispěl k menšímu znečišťování ovzduší. V závěrech Rady ministrů životního prostředí se dále píše, že boj proti odlesňování by mohl také významně přispět k dosažení cílů.
Nejméně rozvinuté státy by bylo možné z těchto závazků vyjmout. Povinnosti rozvinutějších zemí by bylo na druhou stranu možné splnit za pomoci různých mechanismů včetně dohod napříč hospodářskými sektory.
Závěry Rady tvoří základ pro jednání v průběhu dalšího významného summitu OSN o klimatických změnách, který se uskuteční 1.-12. prosince v polské Poznani. Rozhovory by se mohly snadno zkomplikovat, protože státy jako Čína, Indie a Brazílie budou pravděpodobně odmítat závazek k výraznému snížení emisí na základě toho, že rozvinuté státy mají větší finanční i technologické kapacity ke snížení emisí, ale také by měly na sebe vzít historickou odpovědnost za lví podíl na stávajících emisích skleníkových plynů.
Členské státy EU v Lucemburku nedokázaly najít společnou řeč v otázkách, které členské státy v boji proti klimatickým změnám nejvíce rozdělují. Itálie a Polsko se obávají, že balíček bude příliš nákladný pro jejich už tak nezdravé hospodářství, zvláště nyní, kdy celý svět bojuje s finanční krizí. Německo se naproti tomu hádá s Komisí ohledně toho kdy a která průmyslová odvětví by mohla získat výjimku z evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Většina pozorovatelů očekává, že konečné dohody bude dosaženo na summitu EU 11.-12. prosince.
Některé evropské státy, zvláště Polsko, a klíčové rozvojové země jako Čína a India, zřejmě v následujících desetiletích zůstanou závislé na energii z uhelných elektráren. EU proto spustí 10-12 demonstračních elektráren, které budou využívat technologie na zachycování a ukládání emisí CO2 (CCS). Unie si od toho slibuje, že se jí tak podaří nastartovat komerční rozvoj technologie, která zřejmě může být klíčová pro řešení problému změn klimatu.
Stále není jasné, zda členské státy EU uvolní na stavbu těchto elektráren potřebné finance. Některé členské státy již vyslovily své námitky proti návrhu liberálního europoslance Chrise Daviese a europoslankyně Avril Doyle, kteří navrhují, aby se 500 milionů eur získaných z obchodů s povolenkami použilo na stavbu právě těchto elektráren. Očekává se nicméně, že Velká Británie a Nizozemsko stavbu elektráren podpoří.