Souvislosti:
Surgutněftěgaz je pátou největší ruskou firmou a zároveň druhou největší ropnou společností. V loňském roce společnost vytěžila 35,2 miliony tun ropy a 10 miliard kubíků zemního plynu. Společnost provozuje pět výrobních jednotek ve strategicky důležitých oblastech na západní a východní Sibiři a vlastní čtyři rafinerie.
Ruský politolog Stanislav Bělkovskij v loňském rozhovoru pro německý deník Die Welt uvedl, že Vladimir Putin vlastní 37% akcií Surgutněftěgazu. Hodnota jeho podílu se odhaduje na 20 miliard dolarů.
Na svých internetových stránkách MOL uvádí, že je nyní „více než pouze maďarskou ropnou společností“. Ve střední Evropě patří dnes mezi jednu z největších firem. Společnost vznikla v roce 1991 fúzí dvou bývalých státních podniků. MOL Group tvoří TVK (jedna z předních maďarských chemiček), slovenský Slovnaft, rakouská obchodní síť Roth a jejím strategickým partnerem je chorvatská plynárenská a ropná společnost INA. MOL vlastní také řetězec benzínových čerpacích stanic v řadě zemí střední a východní Evropy.
Společnost ÖMV vznikla v roce 1956. Podle informací uveřejněných na svých webových stránkách patří mezi největší rakouské průmyslové podniky a stojí v čele jedné z největších energetických skupin v Evropě. Skupina měla v roce 2006 41.282 zaměstnanců a její obrat činil 25,54 miliardy eur. V roce 1968 byla ÖMV první západní společností, která uzavřela s tehdejším Sovětským svazem dohodu o plynu.
V uplynulé dekádě má ÖMV za sebou několik důležitých akvizicí, především v Rumunsku. Některé z nich jsou ovšem poněkud kontroverzní. V roce 2008 se ÖMV a Gazprom dohodli, že spolu v rakouském Baumgartenu vytvoří centrální plynárenský uzel pro celou Evropu. Baumgarten je nyní považován za strategické místo z hlediska rozvoje dvou konkurenčních plynárenských projektů – plynovodu Nabucco, který podporuje EU a plynovodu South Stream, jehož výstavbu podporuje Rusko. Někteří analytici dohodu označují za poslední krok, kterým si Rusko zajistí nadvládu nad evropskými odběrateli.
Jak ÖMV tak MOL jsou členy konsorcia Nabucco, do nějž patří dále německá RWE, bulharský Bulgargaz, rumunský Transgaz a turecký Botas.
Témata:
Odborníci na energetickou politiku EurActivu pod podmínkou anonymity kritizovali západ za to, že „slepě“ přihlíží tomu, jak se Kreml pokouší zasahovat do evropských plánů na vytvoření společné vnější energetické politiky.
Rakouští, němečtí a italští politici si podle oborníků „myslí, že s Ruskem dělají skvělý obchod“, ale přitom se ve skutečnosti nechávají Kremlem manipulovat.
Varování přichází krátce před zahájením evropsko-ruského bilaterálního summitu, který proběhne ve dnech 21.-22. května a jehož hlavním tématem bude právě energetická bezpečnost.
Vstup do MOLu má „politickou motivaci“
Podle odborníků vyšly politické úmysly plně najevo ve chvíli, kdy ruská ropná společnost Surgutněftěgaz získala 21,2% podíl v maďarském petrochemickém gigantu MOL.
Tajemná ropná společnost, o níž se ví, že je blízká ruskému premiéru Vladimiru Putinovi, utratila za podíl v MOLu 1,4 miliardy eur, což představuje více než dvojnásobek jeho tržní hodnoty, upozorňují odborníci. Krok je podle nich tedy zjevně motivován politicky.
Dohoda byla uzavřena ve dnech 29.-30. března během politické krize, která vyvrcholila pádem vlády premiéra Ference Gyurcsányho. Gordon Bajnai, který Gyurcsányho ve funkci nahradil uzavření dohody odsuzuje. Maďarský ministr zahraničí Péter Balázs nedávno v rozhovoru pro EurActiv uvedl: „S dohodou o MOLu je problém v tom, že nevíme, kdo za ní stojí“. „Ruské metody vycházejí z byzantských tradic a ne z protestantské etiky. S touto kulturou se opravdu těžko vyjednává,“ dodal Balász.
Rakouská spojka
Někteří maďarští úředníci naznačili, že Rusko ve skutečnosti jednalo prostřednictvím rakouské ropné a plynárenské společnosti ÖMV, jejíž nabídku MOL v roce 2007 zamítl.
V červnu 2007 společnost ÖMV přišla za MOLem s nevyžádanou nabídkou na převzetí, ale maďarská společnost jí odmítla. Proti nepřátelskému převzetí se tehdy postavila i Evropská komise, která se obávala narušení hospodářské soutěže.
Nepodařený pokus o převzetí později vedl ÖMV k tomu, že svůj zbývající 21% podíl v MOLu prodala ruskému Surgutněftěgazu. Dohodu, která byla podepsána v březnu tohoto roku MOL označil za „nepřátelskou“.
Rakouská společnost ale obvinění z toho, že za jejími kroky stojí Moskva, odmítá. Mluvčí ÖMV Thomas Huemer v této souvislosti připomněl slova výkonného ředitelu MOLu Zsolta Hernadiho, který v roce 2007 prohlásil, že se raději nechá převzít ruskou firmou, než by předal kontrolu ÖMV. „Nyní se mu toto přání splnilo,“ řekl Huemer.
Surgutněftěgaz je nyní největším podílníkem MOLu, ačkoliv mu stále chybí formální souhlas maďarských orgánů, které jej musí zaregistrovat jako akcionáře. Valná hromada, která se konala okamžitě poté, co došlo k převzetí, přijala opatření k „zachování nezávislosti“.
Odborníci nyní říkají, že Surgutněftěgaz začne vyvíjet tlak na odstoupení maďarského managementu a bude usilovat o jeho nahrazení týmem, který by byl vůči Rusku vstřícnější.
Strategie je podle nich zcela jasně zaměřená na zdržování výstavby plynovodu Nabucco.
Ruský ministr energetiky Sergej Šmatko v ruském tisku ovšem popřel, že by se Surgutněftěgaz pokoušel Nabucco zablokovat. Podíl Surgutněftěgazu podle něj „netvoří ani blokační podíl. V zájmu Surgutněftěgazu je prostřednictvím koupě maďarských podílů zvýšit své zpracovatelské kapacity, kterých je v Rusku nedostatek“.
Stanoviska:
Maďarský europoslanec András Gyürk (EPP-ED) před nedávnem Evropské komisi zaslal písemný dotaz, ve kterém se ptá, zda je podle ní prodej podílů Surgutněftěgazu v souladu s evropskými zásadami transparentnosti.
Poslanec upozorňuje na to, že evropská legislativa na vnitřním trhu s elektřinou a plynem obsahuje opatření, která Komisi umožňují prošetřit nabídky na převzetí evropských energetických společností. „V rámci legislativy, která čeká na své schválení, mohou národní orgány transakci odmítnout nebo schválit v případě, že k ní má Komise výhrady. Mohlo by se toto opatření vztahovat na uvedený prodej podílů v MOLu?,“ ptá se poslanec.
„Má Komise nějaké nástroje, jejichž prostřednictvím by mohla monitorovat pokusy zájemců z třetích zemí o nákup akcií? Jaké aktivity Komise podnikne, aby zabránila dalším pokusům o jejich nákup?,“ píše dále Gyürk.
Chorvatský deník Javno před nedávnem citoval pod podmínkou anonymity jednoho z předních odborníků na trhy s ropou. Expert uvedl: „Vstup ruského Surgutněftěgazu do vlastnické struktury maďarské ropné společnosti MOL je kulminací deset let trvajících pokusů ruských společností o dobytí trhů jihovýchodní Evropy. Na řadě těchto trhů je jejich role již dominantní, ale na maďarském ani chorvatském trhu se jim to dosud nedařilo. Tím, že Surgut vstoupil do MOLu a tím i do vlastnické struktury INA [chorvatská ropná společnost], si ruská společnost vytvořila podmínky pro převzetí kontroly nad energetickými trhy v jihovýchodní Evropě – od Slovinska po Bulharsko.
„Taková strategie dominance patří mezi dlouhodobé strategické politické cíle Ruska. V nadcházejícím období se tedy dá očekávat stupňování ruského tlaku na maďarskou a chorvatskou vládu. Rusové si uvědomují, že dominantní postavení na těchto trzích jim umožňuje zvýšit závislost Evropy na jejich energetických zdrojích a k dosažení svých cílů udělají nepochybně cokoliv.“