KOMUNIKAčNí PARTNER
PARTNEřI
Ministr v pořadu prohlásil, že mají-li české řeky být schopné při povodních lépe zadržovat vodu, bude třeba do jejich revitalizace vložit přibližně 115 miliard korun. Desítky tisíc kilometrů vodních toků byly v minulosti zasaženy násilnou regulací, která pozměnila jejich původní koryta. Schopnost řek vypořádat se s intenzivními srážkami podobnými těm, jaké v uplynulých týdnech zasáhly Česko narušily i takové zásahy jako je rušení remízků nebo scelování polí.
Zatímco v minulosti vítězila teorie, podle níž je třeba vodu z krajiny co nejrychleji odvést, dnes, po několika ničivých záplavách ke kterým došlo v poslední dekádě, se odborníci shodují na tom, že následky povodní budou menší v případě, že budou provedena taková opatření, která vodě umožní rozlít se v takových oblastech, kde napáchá menší škody. Kolem toků řek by například měly být obnovené louky s původním porostem, které mají být schopné vodu v krajině zadržet.
Ministerstvo zemědělství uvažuje i o dalších opatřeních, jako je například zákaz pěstování plodin s širšími rozestupy mezi jednotlivými řádky (jako je kukuřice nebo slunečnice) na strmých svazích, které nejsou na rozdíl od travnatých porostů schopné vodu zadržet.
Ladislav Miko uvedl, že na pokrytí části nákladů na úpravy okolí řek bude možné využít také evropské fondy. V prostředcích, které ČR může čerpat v letech 2007-2013 je prý na podobná opatření vyhrazeno zhruba 7 miliard korun (260 milionů eur). Další peníze však musí dodat státní pokladna.
Problém podle ministra ale není ani tolik v penězích, jako spíše v tom, že přestože jeho rezort již od roku 1992 disponuje zvláštním podpůrným programem na obnovu vodních toků, vlastníci pozemků a správci řek často nejsou ochotni na realizaci podobných opatření spolupracovat. Většina opatření tak proběhla zatím hlavně na horním toku malých říček.
Pomoci mají také evropské fondy
Vládu v posledních týdnech zaměstnávají spíše otázky jak řešit aktuální dopady nedávných povodní. Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v pátek oznámilo, že vládu požádá o 1,32 miliard korun, z nichž hodlá financovat programy finanční pomoci, které pro postižené oblasti hodlá vyhlásit. Drtivá většina těchto peněz (1,15 miliard korun) má jít na obnovu zdevastovaného obecního a krajského majetku. Postiženým domácnostem ministerstvo plánuje vyhradit 170 milionů korun – těm, kteří o domov přišli chce ministerstvo poskytnout 150.000 korun a k tomu i zvláštní příspěvek na demolici. Vyplavené domácnosti by mohly požádat o příspěvek v rozsahu 30.000 korun.
Další peníze má lidem poskytnout také Státní fond pro rozvoj bydlení, v němž má být připraveno zhruba 370 milionů korun na zvýhodněné půjčky na výstavbu nových bytů a domů. MMR podle pátečního tiskového prohlášení navíc analyzuje i možnost nakolik bude na odstraňování následků povodní možné využít prostředky, které má ČR k dispozici v rámci evropských operačních programů.
Své požadavky na odstraňování škod v současné době připravují i ostatní rezorty. Kabinet se jimi bude zabývat ale až ve chvíli, kdy je předloží všechna ministerstva a v postižených oblastech pomine stav nebezpečí. Informovala o tom ČTK.
Půjčka od Evropské investiční banky
Vláda se zatím snaží získat prostředky s jejichž pomocí by mohla následky povodní financovat. Již teď je jasné, že by velká část mohla být financována z dluhopisů, které od vlády odkoupí se zvýhodněným úvěrem Evropská investiční banka (EIB). Ministr financí Eduard Janota o tom minulý týden jednal se zástupci banky. Konkrétně by se mělo jednat o dluhopisy v celkovém objemu 3 až 4 miliard korun. Peníze by měly putovat především na obnovu silniční a železniční infrastruktury a Česko by je mělo mít k dispozici už během srpna.