PARTNEřI
Souvislosti:
Zemětřesení na globálních finančních trzích odstartovala vloni v srpnu krize na americkém trhu se subprime hypotékami. Centrální banky ve snaze udržet důvěru na trzích a odvrátit krizi likvidity tehdy podpořily systém rozsáhlými finančními injekcemi. Situace ale začala být kritická ve chvíli, kdy se krize rozšířila i do dalších segmentů finančních trhů a zasáhla některé z nejlépe hodnocených investic na Wall Streetu. Spojené státy se v důsledku finanční krize ocitly na prahu recese.
Ačkoliv Evropu americká krize zpočátku příliš nezasáhla, vše se změnilo koncem letošního září, kdy byla řada zemí přinucena přijmout mimořádná opatření k záchraně bank a odvrácení hrozby kolapsu finančního systému.
Témata:
Mimořádná setkání vrcholných představitelů vlád a členských zemí eurozóny podobná tomu, které se konalo 12. října v Paříži v reakci na propad evropských akciových trhů, by se měla podle Sarkozyho stát pravidlem. Ministři financí, kteří se každý měsíc setkávají k jednáním o situaci v eurozóně, se nejsou schopni vypořádat s nejcitlivějšími tématy a vyslat správné signály. „Eurozóna nemůže pokračovat bez dobře definované 'vlády', která by byla pověřená řízením ekonomiky,“ řekl Sarkozy poslancům Evropského parlamentu ve Štrasburku.
Silnější skupina zemí eurozóny (tzv. Eurogroup) by znamenala nový přístup evropských institucí k prosazování reformy světové ekonomiky a měla by přispět k vytvoření nového „brettonwoodského systému“, po němž v uplynulých týdnech některé evropské země volaly. Rozšířený summit G8, který Sarkozy naplánoval na listopad a získal pro něj podporu amerického prezidenta George Bushe, by mohl být startovním bodem pro vznik nového systému.
Nejlepší by podle Sarkozyho bylo, kdyby se zmíněného summitu vedle zemí G8 (Spojené státy, Německo, Francie, Japonsko, Velká Británie, Itálie, Kanada a Rusko) zúčastnily také Čína, Indie a pravděpodobně také Brazílie, Jižní Afrika a Mexiko. Již v průběhu jednání Evropské rady, které se konalo v Bruselu minulý týden, ale byla vidět jasná nespokojenost Španělska, které na summit světových leaderů nebylo přizváno.
Konec „amerického“ systému?
Ať již bude ale složení summitu jakékoliv, je zřejmé, že řada evropských zemí hodlá zpochybnit stávající finanční systém, který je založen na amerických pravidlech. Selhání tohoto systému Sarkozy označil za „zradu kapitalismu“. „Nemůžeme dále připouštět rostoucí deficit této světové velmoci. Amerika si po tři desetiletí žila nad poměry,“ uvedl francouzský prezident.
V souladu s tím, co Sarkozy prohlásil již dříve, by měla reforma zahrnovat striktnější pravidla v mnoha oblastech. „Regulaci by se neměla vyhnout žádná finanční instituce,“ uvedl v jasném odkazu na private equity a hedgeové fondy. Vliv tří nejvýznamnějších ratingových agentur (Standard & Poor's, Moody's a Fitch) by po jejich „skandálním“ vystupování během krize měl podle Sarkozyho klesnout. Evropské banky, které podporují veřejné instituce by se měly zase přestat spoléhat na „fiskální ráje“. Předseda Evropské komise José Manuel Barroso k tomu dodal, že Brusel zjišťuje, jakým způsobem by bylo možné regulovat deriváty. Měla by být také upravena účetní pravidla a odměny manažerů.
Zabránit zahraničním převzetím
Ve svém plamenném projevu k Evropskému parlamentu se Sarkozy nevyhnul ani suverénním fondům, což jsou zvláštní státem vlastněné investiční fondy, které se nejčastěji vyskytují v ropných velmocích jako je Rusko, Dubai nebo Katar. Suverénní fondy vyvolávají v řadě zemí obavy, že pomocí nich cizí země převezmou strategické sektory jako je energetika nebo obrana.
Sarkozy uvedl, že by Evropa měla své národní společnosti před „predátory“ ze suverénních fondů lépe chránit, například tím, že vytvoří své vlastní fondy. Ty by poté mohly spolupracovat na tom, aby evropské banky a společnosti nepadly do rukou zahraničních suverénních fondů, a to zejména v kontextu současné finanční krize, která přivodila celé řadě akcií pád na historické minimum. Podobným směrem se ubírá i italský návrh, aby se Evropská investiční banka přetransformovala na evropský suverénní fond.
Konec daňovým rájům?
Společně s Německem a Velkou Británií Francie dále vyzývá ke zpřísnění přístupu k daňovým rájům. Sarkozy ve své řeči k poslancům trval na tom, že „by v první řadě žádná banka, která operuje s vládními prostředky, nesměla spolupracovat s daňovými ráji“, jako jsou například Kajmanské ostrovy, Monako nebo Lichtenštejnsko.
Na setkání představitelů zemí OECD, které se konalo v Paříži, francouzský ministr pro rozpočet Eric Woerth uvedl: „Již nemůžeme souhlasit s tím, aby v době, kdy přesouváme masívní prostředky daňových poplatníků na záchranu finančního systému, stejný systém umožňoval využívat daňové ráje.“
Silné kritiky se dostalo zejména Švýcarsku a to především ze strany německého ministra financí Peera Steinbrücka, který zdůraznil, že švýcarské finanční podmínky „německé daňové poplatníky vybízejí k tomu, aby se vyhýbali placení daní“ a země tudíž patří na černou listinu daňových rájů OECD.
Je ale nejisté, zda na evropské úrovni vůbec někdy dojde k nějakému konkrétnímu opatření, neboť přímo v Evropské unii se nachází několik takových daňových rájů.
Další kroky:
Listopad 2008: Sarkozy požádal rozšířený summit zemí G8 o zlepšení přístupu k řízení světové ekonomiky. Francouzský prezident by rád, aby se ještě před konáním mezinárodního summitu sešli vrcholní představitelé členských zemí EU.