PARTNEřI
Souvislosti:
Služby se podílejí na HDP sedmadvacítky plnými 70% a zástupci členských států i unijních institucí se dlouhá léta nemohli shodnout, jak tento potenciál lépe využít pro dotváření vnitřního trhu celého bloku. Původní návrh z dílny eurokomisaře Fritze Bolkensteina vyvolal nesouhlasné reakce v mnoha – zejména pak původních (EU15) – členských zemích. Nejproblematičtější část předlohy Komise představovalo tzv. pravidlo země původu. Pokud by prošlo, v praxi by podnikateli stačilo získat povolení pro provozování určité činnosti ve svém domovském státě a pak by mohl tuto službu nabízet zákazníkům v celé Unii bez dalších administrativních průtahů.
To ale vzbudilo nevoli v zemích patnáctky – mnohé z nich se obávaly tzv. sociálního dumpingu, kdy by podnikatelé využívali nižších standardů ve svých domovských zemích a mohli by tak dosahovat (ve srovnání se západem) nižších nákladů. Standardy by se pak nutně musely snížit v celé Unii, tvrdili oponenti.
Během tříletého vyjednávání před konečným schválením směrnice na konci roku 2006 došlo pod tlakem zmíněných zemí k jejímu značnému „okleštění“, což sklidilo kritiku u nových členů Unie. Firmy a živnostníci tak už nebudou sice muset žádat v každé zemi zvlášť o povolení k pobytu nebo k výkonu jejich činnosti, nicméně nezbude jim nic jiného, než se stále „prokousávat“ často složitými pravidly pro podnikání v daném oboru, které se zemi od země liší. Navíc došlo v konečné verzi směrnice k vyloučení dalších služeb z její působnosti (kromě finančních, dopravních a komunikačních služeb se jedná také o pronajímaní pracovníků, hazardní hry, sázky, bezpečnostní nebo zdravotní služby).
Témata:
Česko se zařadilo mezi první země Unie, které implementovaly do své legislativy směrnici o službách, což musí všechny stihnout nejpozději do konce letošního roku. Nová legislativa má podnikatelům usnadnit život; kromě možnosti poskytovat vybrané služby v zahraničí, budou moci využít služeb nových informačních kontaktních míst a (u některých správních úkonů) profitovat z nového institutu tichého souhlasu (pokud příslušný úřad v zákonné lhůtě nezareaguje, je žádost firmy považována za schválenou).
Tomáš Bartovský, tiskový mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu, o unijní směrnici říká, že se jedná o „jeden ze zásadních aktů evropského práva posledního desetiletí“. „HDP by v důsledku pozitivních změn, které nová legislativa přinese, mohl vzrůst o 16 až 40 mld. Kč. Díky rozšíření možností podnikání v ostatních státech EU by české firmy mohly vytvořit až 15 tisíc nových pracovních míst. Roční přírůstek českého exportu by měl podle odhadu činit více než 12 mld. Kč,“ vypočítává Bartovský předpokládané přínosy implementace směrnice v Česku.
Novou legislativu vítají i firmy. „Tento zákon jednoznačně podporujeme, protože zjednoduší českým firmám jejich podnikání ve všech zemích EU i na domácím trhu. Důležité pro podnikatele je zejména to, že tento zákon zavádí proceduru tichého souhlasu,“ řekl prezident Hospodářské komory České republiky (HKČR) Petr Kužel.
HKČR nicméně poukázala na fakt, že na vnitřním trhu jsou stále přítomny následující bariéry: omezení volného pohybu pracovníků pro nové členské země Unie, nedostatečné uznávání odborných kvalifikací anebo, co se samotné směrnice o službách týká, její omezení pouze na některé činnosti. Suma sumárum, podle Kužela čelí díky těmto omezením podnikatelé „nižší právní jistotě“.