Kdo se pečlivě nepodívá, mohl by ten nenápadný přílepek v novele zákona o spotřební dani snadno přehlednout. Těch několik odstavců (skrytých na deváté straně zákona) má ale pro české energetické firmy, a především pro ČEZ, cenu zlata, neboť jim za určitých podmínek zajistí, aby nemusely ani po roce 2012 platit desítky miliard korun za emisní povolenky.
A co proto energetici musí udělat? Ministerstvo průmyslu a obchodu nejpozději do 31. října 2009 vyzve výrobce elektřiny k předložení potřebných podkladů, které musí být na stole do konce března 2010.
Tyto materiály budou především obsahovat plán investic „do vybavení a modernizace zařízení a do čistých technologií, v hodnotě odpovídající alespoň předpokládané tržní hodnotě bezplatně přidělovaných povolenek s tím, že alespoň polovinu této hodnoty bude v plánu navrženo proinvestovat do 31. prosince 2011“. Tolik přesné znění zákona. Česká vláda následně zpracuje žádost, kterou pošle k posouzení Evropské komisi.
Kontroverzní přílepek připojili k projednávanému návrhu zákona o spotřební dani poslanci za ODS Oldřich Vojíř (předseda hospodářského výboru) a Martin Říman a za ČSSD Milan Urban (oba exministři průmyslu).
Zmínění poslanci se tak snaží využít výjimky, kterou si Češi, a především Poláci, vymohli při hledání závěrečného kompromisu ohledně klimaticko-energetického balíčku loni v prosinci. Ten nakonec umožňuje, aby energetické firmy dostávaly přechodně i po roce 2012 povolenky zdarma místo v aukcích, pokud se zavážou k investicím do čistých technologií (navíc aukce budou i tak nabíhat postupně od roku 2013 až do roku 2020). (EurActiv 12.12.2008)
Vlna kritiky hlasováním nepohnula
Návrh sklidil ostrou kritiku z řad menších politických stran i ekologických organizací. Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík totiž odhadl, že energetici tímto způsobem získají bezmála 70 miliard korun, které by jinak skončily ve státním rozpočtu.
Odpůrcům přílepku také vadí, že podmínky, které stanovuje, jdou podle nich na ruku ČEZ. Závazné termíny pro předložení návrhu (březen 2010) i pro investování peněz do zelených technologií (prosinec 2011) jsou totiž šibeniční a těžko je stihne někdo jiný než právě ČEZ, tvrdí kritici.
Vzhledem k tomu, jak ostře proti návrhu vystupovali někteří politici, je s podivem, jak hladce návrh prošel Senátem. Nakonec pro něj hlasovalo 47 senátorů ze 70 přítomných, přičemž postačujících bylo 36. Halasní kritici zákona jako například Jiří Čunek (KDU-ČSL) či Bedřich Moldan (ODS) buď hlasovali pro (Čunek) nebo se zdrželi (Moldan). Šalamounsky vyřešil situaci také senátorský klub ČSSD – většina jeho členů se buď zdržela nebo nebyla přítomna při hlasování. Proti návrhu tak zvedl ruku pouze jeden jediný senátor - Jan Horník z Klubu otevřené demokracie.
Snížení cen elektřiny?
Zastánci přílepku obhajovali návrh jako „protikrizové opatření“, které v budoucnu povede ke snížení cen elektřiny pro spotřebitele. To je ale velmi diskutabilní.
Cena elektřiny se totiž skládá ze dvou složek: první je poplatek za silovou elektřinu (tvoří asi polovinu ceny), na který opatření přijatá v Česku budou mít pouze minimální vliv, protože její cena vzniká působením tržních sil (nabídky a poptávky) na celoevropském trhu. Předpokládá se přitom, že po odeznění krize budou ceny elektřiny v Unii dále stoupat. Druhou složkou je regulovaný poplatek za distribuci energií a další služby (na základě každoroční vyhlášky Energetického regulačního úřadu).
Stanoviska:
„Je správné, aby povolenky pomohly těm, kteří jsou ochotni modernizovat svá zařízení tak, aby bylo vstřícnější životnímu prostředí,“ uvedl několik dní před hlasováním senátor Petr Pakosta z ODS s tím, že z úlev pro energetiky budou profitovat spotřebitelé. Zaroveň přislíbil, že dojde k upravení sporných lhůt.
„Cena energie se netvoří v České republice, takže to stejně nebude mít žádný vliv na konečnou cenu pro spotřebitele,“ upozornil senátor Jan Horník.
Mluvčí ČEZ Ladislav Kříž uvedl: „Již v prosinci minulého roku jsme nicméně vyjádřili uspokojení nad finálně schválenou podobou klimaticko-energetického balíčku, jehož je směrnice o EU ETS součástí, neboť možnost dočasných a částečných derogací (úlev, pozn red.) z aukcí (do roku 2020) poskytnutá některým středo a východoevropským zemím odpovídá složení jejich energetického mixu založeného především na uhlí ve srovnání s dřívějšími, západoevropskými, členskými státy EU.“ Kříž dodal, že ČEZu průběh legislativního procesu „nepřísluší komentovat“, dokud nebude u konce.
„Není žádný důvod, aby ČEZ dostal desítky miliard jako dar od daňových poplatníků, když za to nenabídne žádnou hodnotu navíc,“ řekl zelený poslanec Martin Bursík s tím, že ČEZ pouze „vytáhne ze šuplíku“ projekty, které by realizoval tak jako tak.
„ČEZ dělá vždycky věci, které chce prosadit pro sebe. Dává své návrhy tak, aby v nich bylo obsaženo mnoho dobra pro společnost, ale samozřejmě stoprocentní dobro pro ČEZ,“ prohlásil senátor Jiří Čunek (a pak pro návrh zvedl ruku).
Karel Polanecký z Hnutí DUHA řekl: „Senátoři prostě vzali bezmála sedmdesát miliard korun českým rodinám a věnovali je společnosti ČEZ. Promeškali výbornou příležitost investovat peníze do zateplování domů, které by srazilo dovoz plynu z Ruska i rodinné účty za vytápění. Obchodování s povolenkami je tady kvůli snižování emisí. Rozhodně ne proto, aby na něm ČEZ vydělával desítky miliard a ještě k tomu jen proto, že obrovská kvanta znečištění vypouští. Že senátoři přílepek rozšířili i na další velké znečišťovatele, nejen ČEZ, na věci nic nemění.“
Martin Kloubek z Greenpeace prohlásil: „Senát bohužel v tomto případě absolutně selhal jako pojistka demokracie. Stejně jako Poslanecká sněmovna se spíše projevil jako kolečko v dobře promazaném stroji lobbyistické mašinérie ČEZ. Pozměňovací návrh poslanců Římana, Urbana a Vojíře není výhodný pro stát, tím méně pro občany. Vyhovuje pouze ČEZu, jehož zájmy si někteří zákonodárci pletou se zájmy České republiky. Stát se tímto nejen zbavuje desítek miliard z prodeje emisních povolenek, ale i kontroly nad jejich využitím.“