PARTNEřI
Premiér Robert Fico bude 12. června usilovat o znovuzvolení a půjčka Řecku se stala velkým předvolebním tématem, neboť opozice ji odmítá. Mnoho Slováků s úvěrem nesouhlasí a média informovala, že Řekové mají vyšší platy a sociální jistoty než Slováci.
Ministři financí eurozóny v neděli schválili pomoc Řecku ve formě bilaterálních půjček v celkové výši 110 miliard eur. Mezinárodní měnový fond se na záchranném balíčku bude podílet 30 miliardami eur.
Slovenský ministr financí Ján Počiatek, který se nedělního jednání o pomoci Řecku zúčastnil, uvedl, že Slovensko Řekům finance neposkytne před parlamentními volbami.
Počiatek také prohlásil, že slovenská legislativa není na „řeckou pomoc“ uzpůsobená. Budou prý třeba změny v zákoně o rozpočtových pravidlech a v zákoně o státním rozpočtu, které ale musí schválit parlament. Některé opoziční strany jsou proti poskytnutí uvedené půjčky a žádají svolání mimořádné parlamentní schůze.
Na včerejší mimořádné tiskové konferenci se k plánované finanční podpoře Řecku vyjádřil také premiér Fico: „Má vláda, které předsedám, Řecku žádný bianco šek nepodepíše.“ Premiér nevěří řecké schopnosti implementovat avizovaná úsporná opatření a upozornil, že slovenská pomoc ve výši 800 milionů eur nebude automatická.
Zdůraznil, že pokud jeho vláda neuvidí škrty v platech, penzích a sociální podpoře, které si řecká ekonomika nemůže dovolit, nebude slovenská vláda o poskytnutí financí vůbec hlasovat. „Chceme vidět, že Řecko plní domácí úkoly,“ dodal k tomu.
„Chceme vidět zákony schválené v parlamentu, které potvrdí, že se o 25 % sníží platy, že se sníží důchody a že se odstraní všechny vymoženosti, které nejsou kryté výkonností řeckého hospodářství. Do té doby vláda Slovenské republiky nebude hlasovat o poskytnutí jakékoliv bilaterální finanční půjčky,“ zdůraznil premiér.
Francie a Německo asi bez problémů
Francouzský parlament schválil svůj příspěvek na pomoc Řecku dnes v noci. Německý Bundestag by měl o osudu půjčky hlasovat v pátek a všeobecně se očekává, že pomoc Řecku nakonec schválí.
Princip dohodnutého plánu spočívá v tom, že si jednotliví členové eurozóny nejprve sami půjčí finanční prostředky, a potom poskytnou úvěr s úrokem pět procent Řecku. Pokud by si Atény půjčovaly za současných tržních podmínek, musely by počítat přibližně s 11% úrokovou mírou.
Většina států eurozóny si půjčuje za méně než 5 %. Například Portugalsko ale musí počítat s vyšším úrokem. Eventuální ztráty států jako je Portugalsko budou kompenzovat zisky zemí s lepším ratingem. Například německé půjčky trh zatěžuje pouze dvouprocentním úrokem, belgické pak tříprocentním.
(Článek vznikl ve spolupráci EurActivu a Reuters)