PARTNEřI
Slovensko zůstává poslední zemí, která dosud nepřipojila svůj podpis pod rámcovou dohodu o vytvoření záchranného mechanismu, jehož součástí jsou ručené půjčky pro země eurozóny, které by se v budoucnu ocitly v podobné situaci jako předlužené Řecko.
Výhrady stran středopravé vládní koalice (SDKÚ-SD, SaS, KDH a Most-Híd) k mechanismu dnešním souhlasem nezmizí. Premiérka Iveta Radičová ale po jednáních s vysokými unijními představiteli, která spolu s ministrem financí Ivanem Miklošem absolvovala začátkem týdne v Bruselu, připustila, že slib svého předchůdce nemůže vzít zpět a svému kabinetu jej proto doporučila ke schválení.
„Bývalá vláda dala obecný souhlas 10. května a já tak budu respektovat jak legislativu Evropské unie, tak i slovenskou legislativu,“ uvedla Radičová v úterý po jednáních s předsedou Evropské komise, předsedou Eurogroup a stálým předsedou Evropské rady.
Svá slova znovu zopakovala i po včerejším jednání koaličních partnerů. Také oni naznačili, že schválení slovenské účasti v mechanismu nebudou bránit, přestože k ní mají své výhrady. „Budeme s naší účastí souhlasit, nechceme brzdit celou EU. Náš názor na věcnou stránku je ale jiný. Nemyslíme si, že je to dobrá věc, ale vnímáme politické reálie a budeme za tento návrh hlasovat,“ cituje lídra strany SaS (Svoboda a solidarita) Richarda Sulíka agentura TASR.
Součástí usnesení, o němž dnes ministři hlasovali, je ovšem také požadavek na zpřísnění dohledu na dodržování rozpočtových pravidel eurozóny.
Na vytvoření záchranného mechanismu v celkovém objemu 750 miliard eur se ministři financí EU shodli po bouřlivých jednáních v noci 9. května. Součástí plánu jsou záruky na půjčky pro země, které by se v budoucnu dostaly do podobných potíží jako Řecko.
Mechanismus se skládá ze tří částí. Členské státy eurozóny do něj přispějí částkou 440 miliard eur, 220 miliard má poskytnout Mezinárodní měnový fond a zbývajících 60 miliard Evropská komise.
Příspěvek členských zemí bude mít formu úvěrových záruk, které bude Unie moci předluženým zemím poskytnout prostřednictvím tzv. Evropského finančního stabilizačního nástroje (EFSF), na jehož vytvoření se shodli ministři financí 7. června.
EFSF bude mít podobu akciové společnosti a jeho podílníky se stanou všechny členské země eurozóny. V případě, že se některá země ocitne v potížích se splácením svého dluhu, EFSF vydá dluhopisy a získané peníze půjčí postiženému státu. Svými příspěvky, jejichž výše je pro každou zemi vypočtena na základě její kapitálové účasti v Evropské centrální bance (v případě Slovenska jde o již zmíněných 4,47 miliard eur) budou státy za emitované dluhopisy ručit.
Přestože ke spuštění mechanismu stačí souhlas zemí reprezentujících alespoň 90% podíl v EFSF (slovenský podíl by činil pouhé 1 %), eurozóna na slovenské ano stále čeká neboť nechce finančním trhům vysílat signál jakékoliv nejednoty.
Přestože vláda dnes účasti v záchranném mechanismu vyjádřila svůj souhlas, odmítla podpořit poskytnutí půjčky Řecku, kterou ještě v květnu přislíbila Ficova vláda. Kabinet dnes po jednání prohlásil, že svým poslancům doporučí hlasovat proti slovenské účasti na půjčce (z celkových 80 miliard euro mělo Slovensko poskytnout 816 milionů). Ve schváleném dokumentu pak konstatuje, že „vzhledem ke změně vlády došlo k přehodnocení pozice SR k poskytnutí finanční pomoci Řecku“.