PARTNEřI
Portugalský premiér José Sócrates a lídr opozice Pedro Passos Coelho se včera shodli na krocích, které mají vést k nápravě veřejných financí. Politici i vysocí představitelé státní správy si sníží platy o 5 %. Hlouběji do kapes ovšem sáhnou všichni Portugalci: o 1,0-2,5 % se zvýší většina daní: DPH, daň z příjmů i ze zisku firem.
Vláda si od úsporného programu slibuje snížení rozpočtového deficitu, který se loni vyšplhal na 9,4 % HDP. Letos má činit 7,3 % HDP a v roce 2011 pak 4,6 % HDP.
Portugalsko následovalo Španělsko, které představilo balíček úsporných opatření ve středu. Předpokládá snížení platů všech státních zaměstnanců o 5 %, což se ale vůbec nelíbí odborům. Jejich předáci už vyhlásili stávku veřejného sektoru na 2. června a její odvolání podmiňují tím, že vláda místo snižování platů sáhne po zvýšení daní.
Dva základní problémy…
Podle ekonomů by však tento krok znamenal pomyslný „hřebíček do rakve“. Alfou a omegou toho, jestli záchranný plán eurozóny v hodnotě až 750 miliard eur bude slavit úspěch, je totiž oživení ekonomik ohrožených států. A právě to by mohlo navýšení daní zhatit.
U obou zmíněných států je tento problém obzvlášť palčivý. Portugalská i španělská ekonomika se sice nepropadly nijak hluboko (loni - 2,7 %, respektive - 3,6 % HDP), ovšem o to pozvolnější bude návrat k růstu.
Předpovědi Evropské komise říkají, že španělské hospodářství bude mírně klesat (- 0,4 %) i letos a napřesrok ho čeká jen nesmělá expanze (0,8 %). V případě Portugalska se očekává letos i v roce 2011 zhruba půlprocentní růst (0,5 % respektive 0,7 %).
Právě nevalné vyhlídky na ekonomické oživení jsou jedním ze dvou nejvýznamnějších faktorů, které z Pyrenejského poloostrova dělají rizikovou část eurozóny. Tím druhým je vysoký schodek veřejných financí, jehož snižování je ohrožováno právě pomalým růstem.
Deficit loni ve Španělsku činil 11,2 % HDP a v Portugalsku 9,4 %, což jsou nejhorší výsledky hned po Irsku (- 14,3 % HDP) a Řecku (- 13,6 % HDP) – viz graf. Jak známo, Řecko už požádalo o mezinárodní pomoc a Irsko je na tom oproti dvojce z Pyrenejského poloostrova přece jen v jednom ohledu lépe: už příští rok má bývalý „keltský tygr“ opět růst 3% tempem (jeho schodek má být ovšem stále 10%).
… a dva roky práce
Je tedy jasné, že Španělsko ani Portugalsko, a s nimi celá eurozóna, zatím v boji o stabilizaci měnové unie nevyhrály. Analytici upozorňují, že schválením obřího záchranného balíčku dosáhla sice eurozóna snížení rizikových přirážek na krátkodobé dluhopisy Španělska a Portugalska a umožnila jim tak si i nadále půjčovat na trhu, ovšem důvěra v eurozónu i nadále padá.
To lze velmi dobře dokumentovat na kurzu eura vůči dolaru, který dnes atakuje „magickou“ hranici 1,25 (dolaru za jedno euro) a podle analytiků může v nejbližších dnech jít až k 1,23, což by byl nejnižší kurz od října 2008. Hlavním důvodem jsou obavy, že tvrdá úporná opatření v ohrožených ekonomikách přiškrtí jejich růst.
Spolu s úsporami tak musí podle analytiků přijít zásadní reformy trhu práce a zlepšení podnikatelského prostředí tak, aby se jižním státům eurozóny podařilo „neudusit“ nesmělý růst. Řecko, Španělsko, Portugalsko a spol. nemají moc času. Nejpozději do dvou let musí investory přesvědčit, že jsou to životaschopné státy i bez mezinárodní pomoci, odhadují analytici.
Mimochodem, podle agentury Reuters by si 20 % z nich vsadilo na to, že Portugalsko ještě letos požádá o půjčky další státy eurozóny a bude tak následovat Řecko. V případě Španělska je důvěra vyšší: odepisuje ho jen jeden z deseti ekonomů.