PARTNEřI
Souvislosti:
Pokud bude Lisabonská smlouva ratifikována, vznikne nový vrcholný post v EU – předseda Evropské rady. Ten by během svého mandátu na 2,5 roku předsedal summitům EU. Při spekulacích o kandidátech na tento post odborníci zmiňují jména jako Tony Blair (bývalý britský ministerský předseda), Jean-Claude Juncker (lucemburský premiér) či Guy Verhofstadt (bývalý belgický premiér).
Lisabonská smlouva však vymezuje pravomoci předsedy Evropské rady velmi vágně. Někteří analytici se domnívají, že pokud by uvedený post získala výrazná osobnost, pak by se z předsedy Evropské rady mohla stát tvář EU pro vnější vztahy.
Témata:
Nizozemský zdroj EurActivu prozradil, že Jan Peter Balkenende o zmíněný post „doopravdy usiluje“, dále dodal, že tyto informace přicházejí přímo z Haagu.
Balkenende je křesťanský demokrat a v čele nizozemské vlády stojí od roku 2002. Opakovaně však veřejně odmítl tvrzení, že by o vrcholný post v EU usiloval. Když nedávno v nizozemském parlamentu na toto téma odpovídal, prohlásil, že množící se spekulace o jeho osobě a postu předsedy Evropské rady, jsou nesmyslné. Nicméně když byl interpelován opozicí, odmítl dát jasné záruky, že vydrží ve funkci nizozemského premiéra do konce volebního období. Tím spekulace ohledně své další kariéry jen posílil.
Podle zdroje, který si nepřeje uvést své jméno, bude mít navíc Balkenende ve svém plánu významného podporovatele – německou kancléřku Angelu Merkel. „Angela Merkel má k nizozemskému premiérovi velmi blízko,“ prozradil nejmenovaný zdroj a dodal: „Padli si do oka jak osobnostně, tak svým politickým stylem.“
Angela Merkel by tak mohla nizozemského premiéra protlačit jako kompromisního kandidáta, na kterém se představitelé EU shodnou snáze než na výrazné osobnosti typu Tonyho Blaira. Balkenendeho síla je v tom, že nemá negativní vztahy ani s Francií, ani s Německem, pokračuje zdroj.
Německá kancléřka se v této věci odmítá jakkoliv oficiálně vyjádřit dříve, než proběhne irské referendum o Lisabonské smlouvě.
Spekulace posílil jiný nizozemský politický odborník, který EurActivu řekl, že Stálé zastoupení Nizozemska při EU bylo požádáno, aby opatrně lobbovalo ve prospěch Balkenendeho kandidatury.
Pokud bude současný nizozemský premiér usilovat o prestižní post v čele Evropské rady, pak musí najít obstojné vysvětlení pro nizozemskou veřejnost. Podle bruselského zdroje vše záleží na tom, „jak Balkenende zvládne tuto PR hru“. Pokud uvedený post nakonec získá, nejspíše bude svůj odchod z nizozemské politiky vysvětlovat odkazem na „vyšší povinnost“ a tím, že „posílí nizozemský význam v Evropě“. Balkenende by rozhodně nechtěl, aby jeho případný odchod do struktur EU Nizozemci chápali jako útěk v době, kdy je potřeba zastavit nebezpečný trend v nizozemské politice - a sice posilování pravicových radikálů.
Dne pátého listopadu 2009 Balkenende pronese řeč u příležitosti 20. výročí pádu Berlínské zdi. Očekává se, že se jeho proslov bude věnovat evropské tématice. „Pokud chce Balkenende svou kandidaturu vyjádřit konkrétněji, pátého listopadu k tomu bude mít ideální příležitost,“ dodal nizozemský zdroj.