KOMUNIKAčNí PARTNER
EURAKTéR
PARTNEřI
Již něco málo přes sedm měsíců musí čeští občané, kteří cestují do Kanady, žádat o udělení víz (EurActiv 14.7.2010). Ta kanadská vláda zavedla jako protiopatření proti zvýšenému počtu žadatelů o azyl, kteří již příliš zatěžovali kanadský sociální systém. A zdá se, že tato „nepříjemnost“ jen tak neskončí.
Ministři spravedlnosti a vnitřních věcí členských zemí Evropské unie, kteří se včera sešli v Bruselu, aby mj. jednali i o otázce vízové reciprocity vůči Kanadě, svého partnera v Unii, Českou republiku, totiž výrazně nepodpořili.
Český ministr vnitra Martin Pecina, který Českou republiku v Bruselu zastupoval, si jen posteskl: „Já jsem na zásadu solidarity apeloval. Je to první případ, kdy byla státu EU zavedena víza. My jsme historicky první. A já si tedy ty projevy solidarity samozřejmě představuji jinak.“
Ministr zároveň vyjádřil lítost nad tím, že se za Čechy nepostavila žádná ze starých členských zemí Unie s výjimkou Španělska, které nyní předsedá Evropské unii. Českou republiku tak podle jeho slov podpořily pouze Rumunsko a Bulharsko, jejichž občané při cestování do Kanady víza rovněž potřebují, a dvě sousední země Slovensko a Maďarsko. To prý od zavedení vízové povinnosti ze strany Kanady dělí jen krůček, a to zimní Olympijské hry ve Vancouveru. Jako možné vysvětlení ministr Pecina v rozhovoru pro Český rozhlas uvedl, že „Česká republika má u nich (starých členských států) vroubek za to, že zaváděla na vlastní pěst bezvízový styk s USA.“
Pravdou také zůstává, že nově složená Evropská komise je ve funkci velmi krátkou dobu na to, aby zavedla opatření v takto citlivé záležitosti. „Komise byla vyměněna a paní komisařka je na novém postu nová,“ podotkl pro Český rozhlas Pecina.
Další jednání v dubnu?
Poté, co v létě kanadská vláda oznámila, že Češi mohou do země javorového listu jezdit jen s platnými vízy, byla podpora Bruselu i přes poměrně tvrdou kritiku ze strany švédského předsednictví přinejmenším rozpačitá. Češi, kteří zareagovali zavedením víz pro kanadské diplomaty a dočasně odvolali svého velvyslance, nebyli ve výzvách evropským partnerům v zavedení recipročních opatření do dnešního dne vyslyšeni.
Evropská komise pak v říjnu přijala zprávu, ve které vyzvala Ottawu, aby umožnila Čechům žádat o víza na pražském konzulátu. Od jejich zavedení museli totiž čeští občané své žádosti adresovat na Vídeň (EurActiv 21.10.2010). Dále ve zprávě požadovala, aby se obě strany dohodly na konkrétním časovém plánu, který by vedl k odstranění vízové povinnosti.
Komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmström uvedla, že v polovině března Evropská unie plánuje uspořádat setkání skupiny expertů, kteří by měli celou záležitost prozkoumat a vyvodit další kroky. Malmström ministra Pecinu ujistila, že pokud to bude nutné, Komise je připravena zavedení víz pro držitele kanadských diplomatických a služebních pasů podpořit.
„Očekávám, že v dubnu by Evropská unie mohla navrhnout svým členským státům, aby zavedly pro Kanadu víza pro držitele diplomatických a služebních pasů, nebo nějaké jiné opatření, pokud Kanada skutečně nepřistoupí k nějaké rozumné dohodě,“ potvrdil novinářům český ministr.
Lze také předpokládat, že téma recipročních opatření vůči Kanadě bude tvořit součást agendy březnového summitu EU a budou se jím zabývat i ministři zahraničí.
Loňské zavedení vízové povinnosti pro cestování do Kanady není pro samostatnou Českou republiku žádnou novinkou. Již v roce 1997 kanadská vláda rozhodla o zrušení bezvízového styku, kterému se Češi těšili od roku 1991, kvůli příchodu enormního počtu obyvatel romského původu. Praha k podobnému opatření přistoupila v roce 2001, ale již jako členská země Evropské unie byla nucena bezvízový styk znovu obnovit. Kanada tak učinila až v roce 2007.