PARTNEřI
Souvislosti:
Ruské vztahy se Západem procházejí v současné době složitějším obdobím, obzvláště po nedávné špionážní aféře v NATO, kde dva ruští akreditování diplomaté byli vyloučeni po obvinění ze špionáže z Belgie. Jedním z nich byl Vasilij V. Čižov, syn ruského velvyslance při EU Vladimira Čižova.
Moskva byla navíc rozzlobena z nedávné iniciativy Evropské komise, která chce modernizovat ukrajinské plynovody (EurActiv 24/03/09). Podle Ruska by evropská exekutiva měla lépe koordinovat své plány se státem, který je největším dodavatelem plynu do Evropy.
Rusku se též nelíbí iniciativa EU Východního partnerství (EurActiv 11/05/09), plán zajistit bližší politické a ekonomické vztahy s šesti bývalými sovětskými republikami. Podezírá Evropu z toho, že se chystá svou iniciativou nahradit Společenství nezávislých států jehož centrum se nachází v Moskvě.
13. května odhalilo Rusko svou „Strategii národní bezpečnosti do 2020“, která nevylučuje vojenský konflikt, který by se mohl týkat energetických zdrojů v arktické a kaspické oblasti či Střední Asii.
Témata:
Vladimir Čižov prohlásil, že je čas pokročit s nedávným návrhem ruského prezident Dimitrije Medveděva projednat obnovení Evropské bezpečnostní dohody (EurActiv 09/10/08) a přeměnit existující „spíše vágní politické závazky“ v „právně vymahatelné závazky“.
Mezi těmito závazky Čižov zmínil povinnost „nezdůrazňovat vlastní bezpečnost na úkor bezpečnosti jiných“. Rusko se stavělo proti snahám svých sousedních zemí o vstup do NATO, zvláště pak v případě Gruzie.
Ruský velvyslanec svými poznámkami mířil na Českou republiku, když řekl, že Moskva zpochybní roli „jisté evropské osobnosti“. Později vysvětlil, že odkazoval na bývalého českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který řekl, že Bělorusko nebude přizvané k Východnímu partnerství pokud uzná odtržené gruzínské regiony Abcházii a Jižní Osetii.
„Myslíme si, že jsou takové metody politického tlaku nepřijatelné“, dodal.
Rumunsko obviněno z moldavských nepokojů.
Čižov mluvil též o Moldavsku a obvinil rumunské lídry ze zhoršení situace v zemi.
„Zaznamenali jsme některé veřejné projevy z Bukureště o tom, kdo žije na druhé straně řeky, poznámky o hraniční linii, která je jen dočasná, a především odmítání Rumunska podepsat smlouvu o hranicích s Moldavskem. Vůči Rumunsku byla EU daleko mírnější než vůči smlouvám mezi Ruskem a baltskými státy. Nevím, zda jsou to dvojitá kritéria či pouze nevědomost“, řekl.
Čižov též vyjádřil zděšení nad iniciativou rumunského prezidenta udělit občanství velikým skupinám Moldavanů rumunského původu (EurActiv 16/04/09).
Arktický chlad
Na otázku EurActivu týkající se ruské Strategie národní bezpečnosti do roku 2020, která byla včera představena a která varuje před možným vojenským konfliktem, který se může odehrát i na Arktidě, kde Moskva stále zvyšuje svou aktivitu, Čižov řekl, že to není věc EU.
„Věříme, že v blízké budoucnosti budou snahy arktických států dostatečně konsolidovány. Připomínám vám, že mezi arktickými státy není žádný členský stát Evropské unie“, dodal Čižov.
Postoj Evropské komise je však jiný. Komise si myslí, že existující právní rámec nebrání vývoji „nových specifických sektorových nástrojů“.
Státy, které obklopují Arktidu jsou Rusko, Spojené státy, Kanada, Norsko a Grónsko, které se v červnu stane zemí s vlastními právy, když se po nedávném referendu oddělí od Dánska. Komise se rozhodla zažádat o pozorovatelský statut v Arktické radě, mezivládním fóru pro země a obyvatelé, jež se účastní i arktické původní komunity.
Rusko se zeptá Klause na Lisabonskou smlouvu
Čižov nezastíral své uspokojení, že český prezident Václav Klaus povede české předsednictví na summitu v Chabarovsku po boku předsedy Komise Josého Manuela Barrosa a šéfa evropské diplomacie Javiera Solany. Dodal i, že má větší očekávání od nové české vlády, která je vedena premiérem Janem Fischerem, která bude „méně politická, méně ideologická“.
„Uvidíme, co prezident Klaus řekne o Lisabonské smlouvě“, řekl Čižov s úsměvem. Na otázku, zda jeho komentáře odkrývají osobní nechuť k nové evropské smlouvě vzhledem ke skutečnosti, že se Klaus netají svým nesouhlasem s dokumentem, odpověděl: „Chci mít jasno. Vzhledem k tomu, že jsme vstoupili do poslední kapitoly vyjednávání (o budoucí smlouvě EU-Rusko), které se týká mechanismů spolupráce, potřebuji mít v tomto bodě jasno“.
'Ne' moskevské Gay Pride
Novináři se ptali i na zákaz „Gay Pride“, které bylo naplánováno 16. května starostou Moskvy. Tato událost se měla krýt s probíhající písňovou soutěží Eurovision, na jejíž pořádání utratila ruská metropole deset milionů eur. Čižov řekl, že hlavním důvodem bylo zabránit možnými srážkám.
„Nevyloučil bych silné reakce od těch, kteří nesouhlasí s gay pride“, řekl.
Mnoho nacionalistů a ruská ortodoxní církev říká, že homosexualita je zlo, které se musí vymýtit.
Osobní záležitosti?
Novináři též tlačili na Čižova, aby okomentoval skandál v NATO, za který byl jeho syn, diplomat akreditovaný v Alianci, vyloučen za špionáž.
„Můj syn byl zapleten do role oběti této veliké provokace“, řekl Čižov a dodal, že mluví jako otec, ne jako diplomat. Zdůraznil, že zprávu přijal „s pobouřením a zklamáním“.
Čižov vysvětlil, že zná dobře prostředí NATO, neboť byl zodpovědný za vztahy mezi Ruskem a NATO jako náměstek ministra zahraničí před tím než přišel do Bruselu.
„Vím, jak organizace funguje. Tudíž se mi těžko věří, že ti, kteří o rozhodovali o vyloučení mého syna, nebyli dostatečně informovaní, o tom kdo dělá či nedělá to, z čeho byl můj syn obviněn“, řekl.
Ruský představitel nazval rozhodnutí o vykázání jeho syna „zcela bezdůvodným politickým krokem“, a dodal, že jeho syn před třemi roky dokončil Moskevský institut mezinárodních vztahů a podporoval vztahy Ruska a NATO.
Na návrhy tisku, že tento krok by mohl podlomit jeho vlastní pozici, trval na tom, že „pokud by k tomu došlo, půjde o ránu mimo terč“ a „událost“ nebude mít žádný vliv na spolupráci mezi Ruskem a EU.