PARTNEřI
Poté, co český prezident Václav Klaus dal svým podpisem zelenou Lisabonské smlouvě (EurActiv 3.11.2009), která tak vstoupí v platnost na začátku příštího měsíce, spekulace o tom, kdo by mohl usednout do křesel vysokých unijních představitelů, nabraly na obrátkách. Vrcholu se dočkáme ve čtvrtek 19. listopadu, tedy v den, na který švédské předsednictví svolalo mimořádný summit EU. "Po předběžných konzultacích se svými kolegy z unijních zemí se švédský premiér Fredrik Reinfeldt rozhodl svolat mimořádný neformální summit na 19. listopad. Setkání bude mít podobu pracovní večeře v Bruselu," uvedlo švédské předsednictví ve svém krátkém prohlášení.
V souvislosti s obsazením pozice stálého předsedy Evropské rady, neboli „evropského prezidenta“, se nejčastěji hovoří o současném belgickém premiérovi Hermanu Van Rompuyovi (EurActiv 3.11.2009), který se se svým uměním dosahovat kompromisy jeví jako nejideálnější kandidát na tento post (EurActiv 10.11.2009). Spekuluje se ovšem i o bývalém ministerském předsedovi Velké Británie Tonym Blairovi, lucemburském premiérovi Jean-Claudu Junckerovi nebo jeho nizozemském protějšku, kterým je Jan Peter Balkenende. Do boje o tuto pozici by mohla promluvit i bývalá irská prezidentka Mary Robinson či někdejší lotyšská hlava státu Vaire Vike-Freiberg.
Druhá vrcholná pozice EU, kterou je vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, jednoduše „ministr zahraničí“, je rovněž opředena řadou spekulací. Nejčastěji skloňovaný kandidát evropské levice, kterým je současný šéf britské diplomacie David Miliband, je pravděpodobně již ze hry. Jak včera EurActiv informoval, Miliband na schůzce s předsedou Strany evropských socialistů (PES) Poulem Nyrupem Rasmussenem uvedl, že o zmiňovanou pozici nemá zájem (EurActiv 10.11.2009).
Evropská unie tak okamžitě nasměrovala svou pozornost k dalším možným kandidátům, kterými jsou rumunský europoslanec Adrian Severin a bývalý premiér a ministr zahraničí Itálie Massimo D’Alema. Prosazení jejich případné kandidatury však nebude s největší pravděpodobností snadným úkolem.
Severin: bez podopry vlády?
Zisk podpory rumunské vlády bude pro Adriana Severina pravděpodobně trochu oříškem, shodují se rumunští socialisté. Europoslanec ze socialistické frakce a bývalý rumunský ministr zahraničí totiž pochází z odlišné politické skupiny než středopravicově orientovaná vláda a prezident.
Mircea Geoana, lídr rumunské opoziční Socialistické strany (PSD), vyzval prezidenta Traiana Basescu, aby podpořil Severinovu kandidaturu. „Konzultace, které se dosud (mezi evropskými lídry) odehrály, vedly k odsouhlasení seznamu (středolevicových kandidátů), který zahrnuje i jméno Severina. Musím ale s politováním říct, že rumunská diplomacie, hlava státu a rumunská vláda neučinily žádný krok, diskrétní nebo veřejný, aby jeho kandidaturu podpořily,“ postěžoval si Geoana rumunskému EurActivu.
D’Alema: nepřijatelný pro střední a východní Evropu?
Další možný kandidát na post „ministra zahraničí EU“ Massimo D´Alema nebude mít rovněž případnou cestu do Bruselu snadnou. Na rozdíl od Adriana Severina jsou však tyto překážky rozdílného charakteru. D´Alema, který je bývalým italským ministrem zahraničí, se na rozdíl od rumunského europoslance těší podpory své vlády a především premiéra Silvia Berlusconiho. Ten se podle informací médií dokonce ve prospěch D´Alema vzdá prosazování současného italského eurokomisaře Antonia Tajaniho.
Překážky, kterým bývalý italský ministr zahraničí a premiér v současné době tedy čelí, pochází ze zahraničí. Evropští diplomaté se minulý týden EurActivu svěřili, že D´Alemova kandidatura je ohrožena kvůli jeho komunistické minulosti. Ta je trnem v oku členských států ze střední a východní Evropy, především Polska.