Velká Británie, Francie, Nizozemsko a dost možná také Česko a Španělsko se přiklánějí k myšlence, že by se vývoj CCS měl financovat z prostředků nyní určených pro společnosti, které nově vstupují do systému obchodování s emisními povolenkami (ETS). Žádný další stát sedmadvacítky však svou podporu tomuto plánu, který v Evropském parlamentu prosazují britský liberál Chris Davies a křesťanská demokratka Avril Doyle, nevyjádřil. Prvně zmiňovaný poslanec nedávno řekl, že je z postoje evropských států k CCS „frustrovaný“ a začíná pochybovat o reálnosti dohody o CCS ještě do Vánoc.
Je možné, že národní státy změní svůj váhavý postoj po pečlivém prostudování nejnovější zprávy z pera Mezinárodní energetické agentury (IEA). Ta sice stále označuje CCS za „trochu předraženou“ technologii, nicméně druhým dechem dodává, že pro mnoho sektorů ekonomiky není jiné cesty k budoucnosti s nízkými emisemi CO2.
Chris Davis, parlamentní zpravodaj k legislativním návrhům zaměřeným na CCS, navíc volá po zavedení závazného stropu pro emise skleníkových plynů z elektráren ještě do roku 2015. Podobný krok by silně pocítili především největší evropští emitenti: uhelné elektrárny. Jeho zastánci ho však obhajují s tím, že tento systém, který už v současnosti funguje v Kalifornii, je nezbytný pro motivaci firem k dlouhodobým investicím do „čistých technologií“. Podle nejnovější studie sponzorované organizací European Climate Foundation s plánem na „emisní stropy“ (emissions performance standards - EPS), souhlasí většina odborníků na klimatické změny.
Mocná elektrárenská lobby je samozřejmě jiného názoru – návrh na limity vypouštěného CO2 by podle ní mohl významně ohrozit energetickou bezpečnost Evropy. Energetici (v Bruselu „zastřešení“ organizací Eurelectric) nicméně souhlasí s návrhem na podporu vývoje technologie CCS. V otevřeném dopisu adresovaném europoslancům Eurelectric uvádí, že zavedení EPS by de-facto znamenalo „stopku“ pro všechny investice do uhelných elektráren v Evropě, a tím by byly ohroženy nejen stabilní dodávky elektřiny v prostředí rostoucí poptávky ale i vývoj technologií zaměřených na energetickou účinnost. Bez těch by do budoucna nebylo životaschopné ani ukládání CO2 pod zemský povrch, domnívají se energetici.
I v případě, že konkrétní podpora CCS nebude schválena v rámci klimaticko-energetického balíčku, všechny zainteresované strany se touto technologií budou příští rok zabývat tak jako tak znovu. Za českého předsednictví se totiž má jednat o změně systému Integrované prevence a omezování znečištění (Integrated pollution prevention and control – IPPC), pod který CCS spadá.