PARTNEřI
„Musíme se snažit o patentovou ochranu efektivní a rozumnou, nebo chcete-li, respektovat v zájmu rozvoje podmínku nutnou a podmínku postačující,“ prohlásil Mirek Topolánek a dodal: „V dnešní době se bohužel setkáváme s porušováním obou těchto podmínek: na jedné straně vidíme masivní porušování autorských a patentových práv a na straně druhé se předmětem nadbytečné patentové ochrany stávají obecně používané technologie.“ Český premiér svůj projev pronesl při zahájení Evropského patentového fóra v Praze.
Předsedkyně Evropského patentového úřadu Alison Brimelow k tomu na tiskové konferenci uvedla, že zefektivnění evropského patentového systému vyžaduje právě současný „věk digitálních technologií“. „Zdravý IT sektor v Evropě považuji za zásadní pro budoucí konkurenceschopnost Unie. A ta je podmíněna i efektivním patentovým systémem, který jeho růst podpoří,“ vysvětlila Brimelow.
Ke zjednodušení situace, kdy si firmy musejí žádat o patentovou ochranu svých technologií v každé členské zemi zvlášť (což je samozřejmě vyjde velmi draho; podle studie Komise jen její vyřízení ve všech zemích Unie stojí dohromady asi 30 tisíc eur), měl přispět tzv. patent Společenství. První snahy o jeho zavedení se datují do roku 2003, nicméně jakýkoliv pokrok v této otázce byl až doposud znemožněn technickými a právními obtížemi. K oživení debaty o novém patentu přispělo minulý rok francouzské předsednictví. Ani tomu se ho ale nepovedlo prosadit do schvalovaného Small Business Act (Aktu o drobném podnikání) a to i přes to, že na jeho nutnosti panuje mezi členskými státy jednohlasná shoda.
Současné evropské patentové zákonodárství je pro podnikatele značně svazující: získání patentu může trvat až 44 měsíců (tedy více než dvojnásobek ve srovnání s Japonskem nebo USA) a cena za něj je navíc pětkrát vyšší než ve Spojených státech a třikrát vyšší než v zemi vycházejícího slunce.
Zvlášť tíživá je tato situace pro malé a střední podniky, jak na začátku března připomněl český vicepremiér Alexandr Vondra: „V čase krize je klíčová motivace podniků k inovacím. Nedostatečná ochrana duševního vlastnictví může mít pro SMEs, které jsou motorem národního hospodářství a podle mnoha studií předčí velké společnosti v inovačním potenciálu, fatální důsledky.“
Evropští podnikatelé si také často stěžují na obtížnou vymahatelnost patentového práva. V současnosti se totiž držitelé patentů, kteří chtějí svá práva hájit ve více členských zemí musí obrátit na soudy v každé zemi, na něž se vztahuje jejich patentová ochrana. To vede ke značné právní nejistotě v případech, kdy soudy v jednotlivých členských zemích docházejí k protichůdným rozsudkům. Komise z tohoto důvodu navrhla na konci března vytvoření jednotného systému řešení patentových sporů (UPLS).