Ostrava v pátek 30. ledna 2009 hostila konferenci o energetické bezpečnosti na jednotném trhu s elektřinou. Konferenci zahájil premiér ČR Mirek Topolánek společně s místopředsedou vlády pro evropské záležitosti Alexandrem Vondrou a evropským komisařem pro energetiku Andrisem Piebalgsem. Konference se dále zúčastnili zástupci významných evropských energetických společností (jak na straně výroby tak na straně přenosu) a představitelé evropských regulačních orgánů.
Přestože otázka energetické bezpečnosti je v poslední době poznamenané nedávným rusko-ukrajinským sporem o plyn, jehož důsledky pocítila řada evropských zemí, spojena především s diverzifikací přepravních cest ropy a zemního plynu, konference českého předsednictví poukázala i na další rozměr bezpečnosti, kterou představuje potřeba investic do nových výrobních kapacit, snižování závislosti na dovozu energetických surovin a zejména pak investice do přenosových soustav (jak uvnitř členských zemí tak mezi jednotlivými státy). Evropské sítě potřebují podle účastníků konference výrazné investice, které by umožnily efektivní fungování vnitřního trhu s elektřinou a umožnily Evropě čelit novým výzvám, které s sebou přináší závazek EU zvýšit do roku 2020 podíl obnovitelných zdrojů na celkovém energetickém mixu na 20%.
Nové výrobní kapacity
Premiér Mirek Topolánek ve svém úvodním projevu prohlásil, že jedním z důvodů, proč ceny energií až do vypuknutí hospodářské krize v Evropě rostly, je nedostatek výrobních kapacit. Evropská unie by podle něj proto měla nalézt odpověď na otázku, na jaké energetické zdroje by bylo dobré se zaměřit s přihlédnutím k energetické bezpečnosti (tj. snižováním závislosti na dovozu energetických surovin) a emisním cílům EU.
Evropská unie potřebuje novou energetickou politiku, která by se touto otázkou zabývala, zdůraznil premiér. „Bez společné energetické politiky bude společný trh pouze konceptem, z evropské solidarity se stane klišé a energetická bezpečnost bude pouhou chimérou,“ řekl.
Účasníci konference se shodli ve svých závěrech na tom, že není možné z energetického mixu vynechat žádnou technologii (včetně jaderné energie) za předpokladu, že splňuje požadavky na bezpečnost a ochranu životního prostředí. Zdůraznili ale, že složení energetického mixu musí nadále zůstat v rukou jednotlivých členských států.
Skutečná evropská síť
Shoda mezi účastníky panovala i v otázce investic do rozvoje přenosových soustav, které jsou z historických důvodů konstruovány tak, aby vyhovovaly potřebám jednotlivých zemí, ale nesplňují požadavky na fungování jednotného vnitřního trhu. Na jednu stranu je zapotřebí budovat nové přenosové kapacity, na druhé straně je nutné sítě modernizovat. Nezbytná je v tomto ohledu koordinace mezi členskými zeměmi, píše se v závěrech z konference, v nichž se dále uvádí, že je rovněž nutné zjednodušit a harmonizovat autorizační procedury pro výstavbu nových přenosových tras.
Účastníci dále ocenili skutečnost, že Evropská komise před nedávnem vyčlenila 3,5 miliardy eur na rozvoj energetického sektoru a že převážná většina těchto prostředků má jít právě na výstavbu přenosových kapacit.
V souvislosti s investicemi do přenosových soustav vyplynul z konference rovněž požadavek na větší důraz na zohlednění dopadů obnovitelných zdrojů energie (zejména větrné) na stabilitu soustavy. S poukázáním na německý plán rozsáhlých investic do větrných elektráren premiér Topolánek uvedl, že „pokud má někdo rád větrné elektrárny, měl by zároveň instalovat i nové rozvody stejně tak jako záložní zdroje, které by vyrovnávaly fluktuace v dodávkách“.
Česko navrhuje jednotný tarif
České předsednictví přišlo na konferenci s návrhem na zavedení tzv. jednotného tarifu pro mezinárodní přenos elektřiny. Podle stávajících pravidel za přenos elektřiny mezi členskými zeměmi neplatí odběratel, ale spotřebitelé členské země, přes jejíž přenosovou soustavu nakoupená elektřina protéká. Jinými slovy, pokud rakouský zákazník nakoupí energii od německé firmy a tato elektřina je poté do Rakouska dopravena českou přenosovou soustavou, neplatí poplatky za přenos rakouský zákazník, ale spotřebitelé v České republice. Toto opatření bylo v minulosti zavedeno jako pobídka k přeshraničnímu obchodování s elektřinou, ale účastníci konference jej označily jako nespravedlivé.
Výnosy z jednotného tarifu, který by podle českého návrhu uplatňovali všichni provozovatelé přenosové soustavy, by mohly být následně použity k investicím do dalšího rozvoje přenosových soustav.
Topolánek uvedl, že je Česká republika připravena tuto otázku nastolit v rámci diskusí o třetím liberalizačním balíčku, který by české předsednictví rádo uzavřelo ještě do konce funkčního období stávajícího Evropského parlamentu. Předsednictví musí najít kompromis mezi stanoviskem členských zemí a Evropského parlamentu.
Místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra EurActivu sdělil, že konečný kompromis mezi Radou a Parlamentem musí být založen na kompromisu ohledně unbundlingu, na němž se v říjnu 2008 shodly členské země. Naznačil dále, že předsednictví může při vyjednáváních Evropskému parlamentu nabídnout například ústupky v oblasti ochrany spotřebitelů, neboť tyto otázky nepředstavují pro členské země příliš citlivé téma, ale pro poslance mohou být před Evropskými volbami zajímavé.