Souvislosti:
Ingušsko je jednou z autonomních ruských republik na severním Kavkaze. Nachází se mezi Čečenskem (s ním jsou Inguši etnicky spřízněni) a Severní Osetií, se kterou má Ingušsko dlouhodobě napjaté vztahy – na začátku 90. let dokonce došlo mezi oběma republikami ke krátkému ozbrojenému konfliktu.
Teroristické útoky islámských radikálů jsou v posledních letech v Ingušsku na denním pořádku. V červnu tohoto roku jednomu z nich málem podlehl současný ingušský prezident Janus-Bek Javrukov, který se stále zotavuje z těžkých zranění.
V Ingušsku žije asi půl milionu lidí, z nichž většina vyznává islám. Region sužuje obrovská chudoba, nezaměstnanost se pohybuje okolo 50 %, 90 % příjmů proudí do Ingušska ve formě dotací z ruské státní kasy.
Ingušsko se v roce 1991 narozdíl od sousedního Čečenska rozhodlo pro setrvání v Ruské federaci a je v současnosti jednou z 21 autonomních republik s částečnou formální (nikoliv faktickou) nezávislostí na Moskvě, vlastním parlamentem a prezidentem.
Témata:
Včera v devět hodin ráno se policisté v hlavním městě Ingušska chystali na dvoře policejní stanice k nástupu na ranní směnu, když v tom bránu rozrazila dodávka naplněná výbušninami, kterou řídil sebevražedný atentátník. Policistům se vůz nepodařilo střelbou zastavit a ten najel mezi ně a vybuchl. Na místě zůstaly přes dvě desítky mrtvých, dalších skoro 140 lidí bylo zraněno.
Výbuch byl tak silný, že udělal do země kráter o průměru čtyři metry a hloubce dva metry a tlaková vlna strhla dokonce i balkóny na protějším domě. Jednalo se v Ingušsku o nejkrvavější útok za posledních pět let.
Ruský prezident Medveděv, pro jehož politickou kariéru je stabilita na Kavkaze klíčová (zvlášť proto, že situace se v Ingušsku vymyká z rukou prezidentu Javrukovovi, kterého na post hlavy státu dosadil právě Medveděv), okamžitě přišel s odpovědí. Odvolal ingušského ministra vnitra s poukazem na to, že se „útoku dalo předcházet“ a uložil ruskému ministru vnitra Rašidu Nurgalijevovi, aby v Ingušsku pomohl s posílením policie a zjednáním pořádku.
Ze všech koutů světa přišly do Ingušska kondolence a reakce odsuzující teroristický čin. Švédské předsednictví zkritizovalo útok a vyjádřilo „ruské vládě a ruskému lidu podporu v těžkých časech“. Americký prezident Obama mluvil podobným tónem a zmínil „znepokojující nárůst násilí v regionu, které ohrožuje jak civilisty, tak zaměstnance státu“.
Od současného prezidenta Ingušska Javrukova naopak směrem na západ nezazněla zrovna vstřícná slova. „Oni se budou snažit nenechat Rusko dorůst do bývalé sovětské síly. To jsou USA, Velká Británie, ale třeba i Izrael. To je klidně možné,“ uvedl Javrukov pro stanici Russkoje radio.
(Tento článek vznikl ve spolupráci s agenturou Reuters.)



