Souvislosti:
Předseda Evropské komise (EK) José Manuel Barroso na červnovém summitu Unie lídry sedmadvacítky varoval, aby se nenechali ukolébat. Pokud Unie usne na vavřínech, je pouze otázkou (velmi krátkého) času, kdy se lednová krize bude opakovat, upozornil šéf EK. Spory mezi Ruskem a Ukrajinou totiž stále bublají pod povrchem.
Ukrajina již několik měsíců shání odhadem čtyři až pět miliard dolarů, které potřebuje k naplnění svých plynových zásobníků. Bez vybudování těchto rezerv není během zimy možné plynule zásobovat evropské odběratele, protože Gazprom nemá dostatečné přepravní kapacity, aby zemní plyn transportoval přímo z Ruska.
Je proto zvykem, že Gazprom prodá ukrajinské společnosti Naftogaz v létě zemní plyn, který pak několik měsíců „odpočívá“ v zásobnících a během zimy ho nakupuje zpátky a posílá na západ. Na jiný model Gazprom přistoupit nechce, neboť se obává, že by ukrajinská strana nedodržela své závazky. Ukrajincům se nicméně do nákupů dvakrát nechce – jednak nemají prostředky a za druhé je odrazuje zastavení nárůstu ceny plynu (v případě jejího poklesu by na obchodu prodělali).
Z Ruska dovážejí země Evropské unie asi čtvrtinu zemního plynu (v poměru k celkové spotřebě), přičemž 80% z tohoto objemu proudí přes ukrajinské území.
Témata:
Evropská komise v posledních týdnech zintenzivnila vyjednávání s Ukrajinou o půjčce na nákup zemního plynu. Minulý pátek přinesla ovoce: předseda Evropské komise José Manuel Barroso oznámil, že na stole je dohoda, ovšem na detaily ohledně podmínek půjčky byl dost skoupý.
Pojďme tedy shrnout základní fakta. Evropská banka pro obnovu a rozvoj, Světová banka a Evropská investiční banka poskytnou Ukrajině půjčku, která kromě nákupu zemního plynu umožní reformovat tamní energetický sektor (a nastartovat investice do obnovy zastaralé infrastruktury), a to v maximální výši 1,7 miliardy dolarů.
„Jsem nesmírně potěšen politickou dohodou s Ukrajinou ohledně reformy jejího plynového sektoru, což umožní finanční pomoc ze strany mezinárodních institucí,“ řekl v Bruselu José Manuel Barroso s tím, že doufá v dodržení závazků ukrajinskou stranou.
Volby – překážka pro reformy
Jak už bylo uvedeno, Ukrajina při vyjednávání operovala z částkou přesahující čtyři miliardy dolarů. Proč nakonec od mezinárodních věřitelů dostala jen necelou polovinu? Podle zdrojů blízkých vyjednávání se Brusel obával, že by část z poskytnutých peněz mohla místo na reformu energetického sektoru, posloužit ke kampani před lednovými prezidentskými volbami.
Ty také podle pozorovatelů mohou znamenat minimálně dočasnou stopku pro hlubší změny v ukrajinské energetice. Není sice zatím jasné, za jakých podmínek věřitelé peníze ukrajinské vládě poskytnou, nicméně jedním z hlavních požadavků Komise bylo zajištění dlouhodobé ekonomické životaschopnosti společnosti Naftogaz. To se ovšem neobejde bez tvrdšího vymáhání pohledávek a navyšování cen energií.
Faktem totiž zůstává, že Ukrajinci nakupují zemní plyn za nižší ceny, než za jaké ho Naftogaz pořídí v Rusku a navíc polovina z nich za dodávky neplatí. Otázkou zůstává, kdo z prezidentských kandidátů bude před lednovými prezidentskými volbami ochoten tento ožehavý problém řešit.