PARTNEřI
„Představitelé Evropské unie zkoumají možné cesty, jak Řecku poskytnout půjčku podmíněnou řadou podmínek tak, aby se tato země vyhnula žádosti o pomoc od Mezinárodního měnového fondu (MMF),“ píše dnešní vydání týdeníku European Voice. Podle listu by podpora od MMF pro jednu ze zemí eurozóny znamenala ostudu pro celý šestnáctičlenný blok.
Členské státy EU přitom oficiálně podobné spekulace odmítají s tím, že si Řecko musí poradit samo a samozřejmě i řečtí politici se (ve snaze dále nezvyšovat úroky z vládních dluhopisů) spekulacím o nutnosti finanční podpory z Unie brání. Pokud by se informace European Voice potvrdily, znamenalo by to pro EU obrat o 180 stupňů.
Týdeník také připomíná, že v současné době v Unii existuje 50miliardový fond (v eurech) spravovaný Evropskou komisí, který ale slouží pouze k pomoci zemím stojícím mimo eurozónu. Z finanční krize pomáhal v posledních letech například Maďarsku, Lotyšsku nebo Rumunsku; a nutno dodat, že vždy za finanční spoluúčasti MMF.
Spekulace o kritické situaci Řecka mají přímý dopad na hodnotu společné evropské měny, která spadla na své pětiměsíční minimum. Euro se včera prodávalo za 1,41 dolaru, což je jeho nejslabší kurz od srpna 2009 (vůči euru od začátku roku posílila i česká koruna).
Připomeňme, že fiskální problémy Řecka se naplno ukázaly po říjnových parlamentních volbách, které vynesly k vládě socialisty. Řecký statistický úřad ještě v dubnu 2009 odhadoval deficit za loňský rok ve výši 3,7 % HDP, nicméně na podzim ho navýšil na 12,7 % HDP. I když se jedná zatím o největší falšování řeckých statistik, jak nedávno připomněla Evropská komise, data přicházející z Atén jsou podezřelá skoro každý rok od vstupu Řecka do eurozóny – kam se mimochodem také kvalifikovalo podvodem (EurActiv 13.1.2010).
Řecko sice slíbilo, že jeho statistický úřad získá absolutní nezávislost a že razantními fiskálními škrty srazí deficit pod 3 % do tří let (tedy do roku 2012), nicméně ekonomové o tom dost pochybují. Jistě, Řecko není jedinou zemí, která se musí letos potýkat se schodky rostoucími do závratných výšek, ale jen tam se snoubí hrozivý deficit s ještě hrozivějším dluhem.
I když Španělsko hospodařilo minulý rok se schodkem okolo 9,6 % HDP a Irsko dokonce 12,2 %, zadlužení těchto států se pohybuje okolo 60% hranice, což se ovšem nedá říct o Řecku, kde dluh letos vystoupá nad 120 % HDP. Předstihne tak i dlouhodobě největšího evropského dlužníka – Itálii, jejíž deficit za loňský rok ale není (relativně) tak velký – 5,5 % HDP (viz data OECD).
Deník Financial Times upozorňuje, že každá snaha o snížení řeckého deficitu povede k propadu ekonomického růstu, což bude mít negativní vliv na příjmy řecké státní kasy. „Pokud bude chtít Řecko skutečně snížit svůj deficit pod 3 % HDP, pak je nutné zredukovat strukturální schodek skoro o 12 % HDP,“ vysvětluje britský deník.
Další potíž je v tom, že Řecko přijde každý další dluh hodně draho. Rozdíl mezi roční úrokovou sazbou řeckých a německých dluhopisů činí skoro 3 %. Je však třeba dodat, že to není žádná novinka – velká diference je realitou už nějaké dva roky. A co je důležitější, investoři asi Řecku jen tak důvěřovat nezačnou.