PARTNEřI
Souvislosti:
V dnešním východním Turecku zahynuly v roce 1915 stovky tisíc Arménů kvůli násilnému vysidlování pod taktovkou turecké armády. I dnes nicméně Ankara odmítá označit tuto akci za genocidu. Turecko uzavřelo svou hranici s Arménií v roce 1993, aby podpořilo etnicky spřízněný (a muslimský) Ázerbájdžán v boji o Náhorní Karabach.
Arménie kontroluje toto sporné území od rozpadu Sovětského svazu, kdy o něj svedla konflikt právě s Ázerbájdžánem. Od roku 1994 panuje mezi oběma zeměmi příměří dojednané za pomoci ruských diplomatů a vojenskou kontrolu nad Náhorním Karabachem, který je ze všech stran obklopen ázerbájdžánským územím, mají Arméni.
Spor mezi Tureckem a Arménií vedl k destabilizaci celého kaspického regionu, který je bohatý na energetické suroviny, a brání Ankaře při sbližování s Unií. Oba znesvářené státy zahájily minulý rok rozhovory na vysoké úrovni o normalizaci vztahů po 100 letech nepřátelství.
Témata:
Podle Petera Semnebyho by urovnáním konfliktu získala nejen kaspická oblast, ale také samotné Turecko, jemuž by se otevřela cesta do Evropy. „Z toho bychom měli prospěch jak my, celý region, Turecko i Evropská unie,“ řekl v úterý Semneby a dodal, že otevření hranic s Arménií by „určitě nesnížilo“ šance Turecka na vstup do Unie.
Semneby dále připomněl, že sedmadvacítka netrvá na tom, aby Ankara přiznala, že masové vraždy z roku 1915 byly genocidou spáchanou na Arménech. „Mohu mluvit pouze za Evropskou unii, a zde není žádný tlak, vůbec ne. To není naše věc,“ vysvětlil diplomat.
Při nedávné návštěvě Turecka se pro normalizaci vztahů mezi Ankarou a Jerevanem vyslovil i americký prezident Barack Obama, když obě strany nabádal k brzkému ukončení diplomatických jednání.
Turecký premiér Tayyip Erdogan nicméně trvá na tom, že ještě před podpisem dohody mezi jeho zemí a Arménií musí být dořešen spor o Náhorní Karabach, který vyústil už ve dvě války (na začátku 80. a 90. let).
Ázerbájdžán vyvíjí na Turecko, jemuž dodává ropu a plyn, dlouhodobý tlak, aby hranice s Arménií neotvíralo, protože pak by Arméni ztratili motivaci k jednání o Náhorním Karabachu.
(EurActiv s agenturou Reuters)
Stanoviska:
International Crisis Group (ICG), nezisková organizace specializující se na sledování konfliktů ve sporných oblastech, věří, že Turci a Arméni jsou blízko k vyřešení jejich hraničního sporu. V nejnovější studii ICG mluví o „významných změnách“ ve vztazích obou zemí a to díky „intenzivnímu vyjednávání“ na oficiální i neoficiální (občanské) úrovni.
„Když si uvědomíme, jak velké kulturní dědictví sdílejí Arméni a Turci, máme všechny důvody si myslet, že normalizace vzájemných vztahů musí dříve nebo později přijít,“ uvádí zmiňovaná studie.
Podle ICG hraje v tomto ohledu významnou roli i sílící tlak mezinárodního společenství – především pak Spojených států, které si od stabilizace celého regionu slibují lepší využívání jeho nerostného bohatství pro energetické účely, a tedy i umožnění výstavby nových „produktovodů“ z východu na západ.
„Americké snahy o zajištění stability celého regionu samozřejmě neunikají Moskvě,“ domnívají se experti ICG. „Ruské společnosti koupily arménské železnice, ropovody a elektrárny a plánují jejich rozvoj; rusko-turecké vztahy jsou dobré; Moskva se snaží zmírňovat napětí v oblasti, které vyvolala v srpnu 2008 válka s Gruzií. Pokud americký i ruský tlak vytrvá, můžeme se v dohledné době po letech plných konfliktů dočkat na jižním Kavkaze uklidnění a prosperity,“ uzavírá zpráva ICG.