PARTNEřI
Souvislosti:
Ještě v lednu Eurostat inflaci v eurozóně odhadoval na 1,6%, tedy o něco níž, než by měla být podle představ ECB (její cíl je těsně pod 2%). V červnu 2008 inflace dosahovala přesně opačných extrémů oproti dnešku: tehdejší čtyřprocentní růst cen představoval pro eurozónu rekord.
Spolu s padajícím hospodářským růstem šla postupně dolů i inflace, a proto ECB vyrukovala s opakovaným snižováním úrokových sazeb, což mělo snížit cenu peněz na trhu. Ke srážce sazeb došlo tento rok postupně v lednu, březnu a květnu, kdy se základní úroková míra ECB dostala až na historické 1%.
Témata:
Po té, co v květnu nedošlo v eurozóně meziročně k žádnému pohybu cen, analytici očekávali, že v červnu, poprvé od založení klubu evropských zemí s jednotnou měnou (dnes čítá 16 členů), dojde k deflaci. Stalo se, i když odborníci sázeli na hlubší pokles.
A jaké jsou důvody? Nejhorší krize od druhé světové války spojená s propadem poptávky podstatně snížila možnost firem ovlivňovat ceny, jejichž pokles je navíc díky pádu hodnoty potravin, energií a základních surovin pro tyto subjekty přijatelný, říkají analytici s tím, že dlouhodobější deflaci nelze očekávat.
„V druhé polovině letošního roku se dočkáme rostoucí míry inflace a na jeho konci se bude pohybovat okolo 1%. Nepočítáme s žádným deflačním scénářem,“ říká Christoph Weil, analytik Commerzbank. Podle agentury Reuters většina ekonomů pro červen počítala s poklesem cenové hladiny ve výši 0,2%.
Krátkodobá deflace sice může povzbudit spotřebitelskou poptávku, a pomoci tak k obnovení růstu, ovšem na druhou stranu by se všichni rádi vyvarovali situace, kdy by se deflace „uhnízdila“ v investičních očekáváních, a stala by se tak setrvačnou.
„Existuje tu obava, aby se období negativní inflace neprojevilo v tlaku na pokles inflačních očekávání u domácností a firem,“ vysvětluje Daniele Antonucci ze společnosti Capital Economics.
Odhad meziroční inflace od Eurostatu nedoprovází sada čísel s meziměsíčními údaji, ani žádný hlubší rozbor jednotlivých složek inflace – toho se dočkáme až v polovině července. Zveřejněná data, zdá se, neovlivní odhady analytiků, kteří předpokládají, že ECB na svém zítřejším zasedání nechá úrokové sazby beze změny. Cílem ECB, jak už bylo řečeno, je udržovat míru inflace ve střednědobém horizontu těsně pod 2%.
„Centrální banka se nyní obává, aby příliš agresivní uvolnění monetární politiky nevyvolalo dlouhodobý nadměrný růst inflace,“ myslí si Nick Kounis, hlavní ekonom banky Fortis. „A tak si dovolí ještě během příštího roku tolerovat nižší inflaci, aby zabránila nadměrnému nafukování finanční bubliny a růstu inflace v dalším období,“ uvedl Kounis.
ECB předpokládá pouze dočasný pokles cenové hladiny, který bude trvat několik měsíců. O hlavním důvodu tohoto jevu má jasno: právě před rokem padaly rekordy v cenách potravin a základních surovin.
V Německu kupodivu v červnu k meziročnímu propadu cen nedošlo, zato ve Španělsku klesají již třetí měsíc v řadě, což je i případ Belgie, kde deflace činí 1,1% - nejvíce od roku 1955.
(Tento článek vznikl s použitím materiálů agentury Reuters.)