PARTNEřI
Verhofstadtův návrh se týká Polska, České republiky, Maďarska, Estonska, Litvy, Lotyšska, Bulharska a Rumunska, tedy zemí, které byly s různou intenzitou zasaženy ekonomickou krizí.
Od rozšíření v roce 2004 do eurozóny vstoupilo Slovinsko, Kypr, Malta a Slovensko, které se 1. 1. 2009 stalo šestnáctou zemí v EU, v níž se platí eurem. Ostatní země střední a východní Evropy se nyní snaží uspíšit svůj vstup do eurozóny, zvláště pak Polsko a Bulharsko. Tyto země naznačily, že k vyřešení svých ekonomických problémů nepotřebují půjčky, ale spíše přistoupení k Mechanismu směnných kurzů II (ERM II). EU však váhá zavádět pro ně speciální podmínky při přecházení na jednotnou měnu a rozhodla se ekonomické problémy zemí postižených krizí nahlížet „případ od případu“.
Jednostranně přijala euro jako národní měnu zatím pouze Černá Hora, země aspirující na vstup do Unie, která se roku 2006 odloučila od Srbska. Současný Verhofstadtův návrh pro členské země se od případu Černé hory odlišuje tím, že by národní měny koexistovaly s eurem, dokud by země skutečně nevstoupily do eurozóny.
„Vlády zemí střední a východní Evropy by měly zvážit přijetí eura jako zákonného platidla. Euro by fungovalo spolu s národními měnami při všech transakcích a posílilo by tak důvěryhodnost dohody o směnných kurzech,“ uvedl Guy Verhofstadt v tiskové zprávě Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).
Již letos v dubnu padaly návrhy na rychlejší včlenění východních zemí do eurozóny. Analýza Mezinárodního měnového fondu (MMF), která tuto možnost zkoumala, však vyvolala nevoli ekonomických specialistů z regionu. Mluvčí Verhofstadta však uvedl, že hlavní rozdíl oproti dřívějším konceptům je to, že v tomto případě by si státy ponechaly svá současná platidla a nenarušil by se tak mechanismus směnných kurzů.
Verhofstadt, který se nyní vrátil z cesty po pobaltských zemích, přišel s konkrétními postupy, které mohou východním ekonomikám pomoci:
- Evropská centrální banka by měla bankám ve východních zemích Unie dočasně poskytnout likviditu. Tato podpora, která je nyní k dispozici pouze bankám v eurozóně, by podnítila investice a spotřebu.
- Evropská investiční banka (EIB) by měla zavést speciální úvěrový systém pro malé a střední podniky ve východních zemích, čímž by pomohla stabilizovat tamní úvěrové aktivity.
- EU má zemím střední a východní Evropy lépe zpřístupnit některé své podpůrné programy dočasným zmírněním nároků na spolufinancování. To se týká například Evropského sociálního fondu, Evropského fondu soudržnosti či Evropského globalizačního fondu.
- Evropský globalizační fond by měl rozšířit svůj záběr a zjednodušit fungování, aby lidé, kteří přišli kvůli krizi o zaměstnání, měli snazší přístup k finančním prostředkům.
- Vlády zemí ve střední a východní Evropě by měly přezkoumat možnost přijetí eura jako zákonného platidla, jež by fungovalo spolu s národní měnou.
- Úroveň silničních, železničních a energetických sítí „nových zemí“ stále silně zaostává za standardy v původní patnáctce. Unie by proto měla zintenzivnit některé své finanční mechanismy a pomoci tuto nerovnováhu zmírnit. Kombinovaný fond EIB-EU, Infrastructure Trust Fund, by mohl těmto účelům velmi dobře posloužit, zejména pokud jde o přeshraniční investice do infrastruktury.
Opatření, která bývalý belgický premiér Verhofstadt navrhuje, projedná Parlament 14. – 17. prosince ve Štrasburku. Poslanci se zde budou zabývat obtížemi, které finanční krize zapříčinila v zemích střední a východní Evropy, jež dosud nemohou využívat ochranných prostředků eurozóny.