Členské země včera v tzv. písemné proceduře schválily společné stanovisko k návrhu rozpočtu na rok 2011 (více v aj zde). Ten počítal pro příští rok s výdaji ve výši 130,14 miliard eur, což by oproti roku 2010 znamenalo nárůst o 5,9 %. Vlády se ale postavily proti a návrh Komisi seškrtaly o 3,6 miliardy eur na 126,53 miliard.
Tento krok přichází ve chvíli, kdy členské státy bojují doma s napjatými státními rozpočty a úspory proto očekávají i ze strany Evropské unie, do jejíhož rozpočtu odvádějí přibližně 1 % HNP.
Největší zásah dostaly ve včera schváleném stanovisku prostředky na politiku soudržnosti, z jejíhož rozpočtu se financuje rozvoj zaostávajících regionů a regionální konkurenceschopnost. Na rozvoj zaostávajících regionů má oproti návrhu Komise jít o 1,06 miliardy eur méně a prostředky vyhrazené na podporu konkurenceschopnosti mají být o 891,14 milionů nižší.
Vlády seškrtaly také rozpočet společné zemědělské politiky. O 820,71 milionů méně by tak podle nich příští rok mělo jít například na tržní intervence, rozvoj venkova nebo na Evropský rybářský fond.
O část prostředků má přijít také kapitola "EU jako globální hráč", tedy oblast, z níž se financují aktivity Evropské unie ve světě jako například rozvojová pomoc. Výdaje by zde podle představ členských států měly být nižší o 590,9 milionů eur. O financování nové diplomatické služby Evropské unie (EEAS), k jejímuž vytvoření se v současné době schyluje, nepadá v tiskových materiálech ani zmínka.
Úředníci, utáhněte si opasky
Nižší výdaje požadují ministři také na bruselskou administrativu. Tam počítají s osekáním plánovaných výdajů o 162,15 milionů eur. Evropské instituce podle by si podle vlád měly utáhnout opasky podobně, jako státní zaměstnanci v členských zemích. Státy také nechtějí povolit navýšení platů bruselských úředníků o 1,85 %, o něž se v současné době vede pře u Evropského soudního dvora v Lucemburku. Ministři se škrtům vyhnuli pouze v případě Evropského parlamentu s odůvodněním, že respektují uzavřenou „gentlemanskou dohodu“.
Poslance si tím zjevně chtějí uchlácholit před tím, než bude o návrhu znovu jednat Evropský parlament. Podle nových pravidel vycházejících z Lisabonské smlouvy získali europoslanci právo rozhodovat nejen o celém rozpočtu jako tomu bylo dosud, ale i o jednotlivých kapitolách.
Vzhledem k tomu, že Parlament má první čtení návrhu rozpočtu již za sebou (projednával jej v červenci), je nyní na tahu Evropská komise, která musí stanoviska poslanců i členských států do návrhu zapracovat a znovu jej poslancům předložit.
Komise nic měnit nechce
Vzhledem k tomu, že poslanci byli k úmyslům členských států škrtat v rozpočtu kritičtí už v minulosti, dá se očekávat, že o skutečné výši prostředků v jednotlivých kapitolách i o rozpočtu jako celku rozhodne v říjnu dohodovací výbor složený ze zástupců Evropské komise, Rady a Parlamentu. Jak vyplývá z vyjádření Patrizia Fiorilliho, mluvčího komisaře pro rozpočet Janusze Lewandovského, pro agenturu AFP, Komise vkládá do dohodovacího jednání velké naděje. „Nemáme v úmyslu svá čísla předělávat,“ sdělil agentuře.
Přesně to by si ale přály členské státy a ještě o něco víc skupina zemí v níž je vedle České republiky také Rakousko, Nizozemsko, Dánsko, Finsko, Švédsko a Velká Británie. Tyto země hlasovaly včera proti navrhovaným škrtům, neboť je nepokládají za dostatečné.
Britský premiér David Cameron včera v Londýně na společné tiskové konferenci se svým dánským protějškem Lars Lokke Rasmussenem prohlásil, že by se rozpočet vůbec neměl navyšovat, ale naopak by se měl progresivně snižovat. „Nemůžeme po našich občanech chtít, aby platili více v Británii a zároveň i v Evropě,“ prohlásil britský ministerský předseda.