O rezignaci Zdeňka Hrubého česká média poprvé informoval Alexandr Vondra. I když se zpočátku odmítl k této záležitosti vyjadřovat, podařilo se ČTK jeho prohlášení získat. Podle informací České tiskové kanceláře bývalý ministr zahraničních věcí s Hrubým jednal už před Vánoci, tedy v době, kdy ODS projednávala se Stranou zelených a KDU-ČSL návrh současné vlády. K samotné schůzce Vondra uvedl: „Samozřejmě jsem mu nabídl, aby byl mým prvním zástupcem, protože koneckonců s tou myšlenkou, že by to měl být Zdeněk Hrubý, jsem já v těch raných podzimních dnech přišel a oslovil premiéra té minulé vlády.“
Zároveň Vondra vyzdvihl dosavadní, i když velice krátké, působení Hrubého ve funkci vládního tajemníka: „Zaslouží si plné ocenění a poděkování za to, že přestože v těch prvních lednových dnech věděl, kde ten druhý lednový týden bude, nikam neodjel na lyže nebo do hor, ale na plný plyn pracoval.“
Nabízí se tedy otázka, proč vůbec předchozí Topolánkova vláda Hrubého do funkce jmenovala, když bylo podle jednání o nynější vládě zřejmé, že předsednictví bude součástí agendy nového vícepremiéra Alexandra Vondry a že Zdeněk Hrubý nemá zájem v takto rozdělených kompetencích dále na tomto postu působit.
Ke svému odstoupení Hrubý v Hospodářských novinách prohlásil: „Vládní tajemník byl jmenován v kompetenčně jiné situaci. Nyní je to nadbytečná funkce. Odpovědnost byla pevně umístěna na místopředsedu vlády. Vládní tajemník už není potřeba. Rezignaci jsem nabídl sám.“
Média také spekulují nad tím, že Hrubý ze své funkce odstoupil proto, že jeho a devět dalších vysokých státních úředníků, kteří působili v dozorčí radě ČEZ, policie obvinila z porušení zákona. Pro Hospodářské noviny v této souvislosti uvedl: „Nejsem naivní, čekal jsem, že se to bude dávat do souvislosti s energetickou společnost ČEZ. Ale souvislost v tom není žádná. Je to je časový souběh.“
Zdeněk Hrubý stál v čele dozorčí rady ČEZ po celý rok 2006. Před tím byl v letech 2003 – 2005 jejím členem. V roce 2000 vykonával funkci vládního zmocněnce pro zasedání Světové banky a Mezinárodního měnového fondu v Praze. V období 2002 – duben 2005 působil na ministerstvu financí, kde byl odpovědný za privatizaci a otázky evropské integrace. V současné době také přednáší na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK.
Česká republika bude Evropské unii předsedat v první polovině roku 2009. Od ledna 2006 platí zásada skupinového předsednictví tří zemí, které trvá jeden a půl roku. Každá země má tedy rozhodující slovo vždy šest měsíců. ČR bude Unii předsedat společně se Švédskem a Francií. Priority českého předsednictví zatím nejsou známy, ale už nyní je jasné, že během našeho předsednictví budou projednávat zásadní otázky evropské integrace. V tomto období by se mělo začít jednat o rozpočtu, mělo by dojít k hodnocení Lisabonské strategie, Haagského programu a výsledků cukerné reformy. Projednávat by se měla také reforma Společné zemědělské politiky a otázka omezení volného pohybu osob pro členské země ze střední a východní Evropy. Volit se bude předseda Evropské komise a plánovány jsou také volby do Evropského parlamentu. Vláda na hladké fungování předsednictví vyčlenila celkem 3,319 miliard Kč.









