PARTNEřI
Po týdnech složitých rozhovorů a přešlapování německé vlády, která čelí výraznému odporu veřejnosti, kancléřka Angela Merkel kývla na záchranný balíček pro Řecko a přislíbila, že za něj bude bojovat v německém parlamentu. Eurozóna spolu s MMF poskytnou Řecku během následujících tří let půjčky v celkové hodnotě 110 miliard eur.
Řecký premiér Jorgos Papandreu na oplátku slíbil, že jeho země přistoupí k ještě drastičtějším úsporným opatřením, která by během tří let měla snížit veřejné výdaje o dalších 30 miliard eur. „Je to bezprecedentní záchranný balíček vyvážený nebývalým úsilím řeckého lidu,“ řekl v televizním vystoupení řecký premiér (měl na sobě tmavě fialovou kravatu, která se v Řecku nosí na pohřby).
Podle Merkel je záchranný balíček „velmi ambiciózní“ a stojí za to usilovat o jeho schválení v národních parlamentech, protože je „klíčový pro stabilitu eurozóny“. Německo má z 80 miliard eur, které zaplatí státy eurozóny, hradit více než čtvrtinu: 22 miliard. Navíc se tam tuto neděli (9. května) konají důležité regionální volby (Němci pomoc Řecku odmítají).
Hlavně z těchto dvou důvodů se okolo finanční injekce Řecku očekává u našich západních sousedů ještě hodně bouřlivá debata. Lídr sociálnědemokratické opozice Frank-Walter Steinmeier se už nechal slyšet, že to Merkel bude stát hodně vysvětlování, aby jeho poslanci na záchranu Řecka kývli.
Pozitivně se k včerejší dohodě vyjádřil americký prezident Barack Obama. Pochválil Řecko za jeho úsporný program i eurozónu s MMF za ochotu poskytnout velkorysé půjčky.
Lídří eurozóny by měli dohodnutou pomoc formálně schválit na summitu, který se bude konat tento pátek (tedy 7. května; původně se hovořilo až o pondělí 10. května). Ještě před tím musí dostat zelenou ve všech parlamentech zemí eurozóny. Podle šéfa MMF Dominique Strauss-Kahna stačí i MMF tento týden schválit svůj 30miliardový příspěvek k balíku půjček.
Řekové včera opět vyrazili do ulic – protestovat nejen proti novým úsporným opatřením, ale hlavně kvůli tomu, že za katastrofální rozpočtovou situaci (z níž viní hlavně předchozí konzervativní vládu) nebyl zatím nikdo pohnán k zodpovědnosti. Samotný premiér Papandreu je mezi Řeky stále dost populární.
Zastavit nákazu
Hlavním cílem včera schválených půjček má být nejen záchrana Řecka, ale především obnovení důvěryhodnosti celé eurozóny. Podle analytiků totiž stále hrozí, že se nedůvěra v udržitelnost řecké fiskální situace přenese i do dalších států s rozpočtovými problémy: Portugalska, Španělska, Irska nebo Itálie.
Když se však novináři komisaře pro hospodářské a měnové otázky Olli Rehna včera ptali, jestli se podle řeckého schématu budou zachraňovat i další země, které by se případně ocitly v problémech, odmítl to. Podle něj je Řecko „speciální případ, nesrovnatelný s jiným státem“.
Za tříleté půjčky by mělo Řecko platit roční úrok ve výši 5 %, což je polovina ceny, za kterou jsou ochotny předlužené zemi půjčovat trhy (ale o 2 % více, než se platí za německé dluhopisy – tzv. bundy). Čerpání pomoci bude úzce vázáno na slíbená úsporná opatření, jejichž zavádění budou monitorovat EU s MMF (hodnocení bude vycházet jednou za čtvrtletí).
Zkáza nebo spása
A ta budou opravdu tvrdá – citelně se dotknou každého Řeka. Vláda počítá s tříletým zmražením mezd zaměstnanců veřejného sektoru, dalších seškrtáváním jejich benefitů, vyšším DPH a spotřebními daněmi a výrazným nárůstem věku odchodu do důchodů (spojeným se snížením penzí).
Řecko sice od podzimu minulého roku slibovalo, že zredukuje svůj rozpočtový deficit pod maximálně povolená 3 % do roku 2012 (loni dosahoval 13,6 % HDP), ale nyní je jasné, že se to nezdaří. Vláda v Aténách včera slíbila, že se do limitu vejde v roce 2014.
Problémem zůstává, že až do té doby bude růst celkový dluh řeckých veřejných financí – z loňských 115 % HDP až na astronomických 150 % HDP (k podobnému číslu došel i britský týdeník Economist) v roce 2014. Až následně má začít pozvolna klesat. Mnoho analytiků sice považuje podobnou zátěž za neúnosnou, představitelé EU ani MMF ovšem zatím odmítají spekulovat o restrukturalizaci dluhu.
Mezinárodní pomoc Řecku je zdaleka nejvyšší v historii. Prozatímní rekord drží Jižní Korea, které věřitelé v čele s MMF v roce 1997 přiklepli půjčky v celkové výši 58 miliard dolarů, aby země mohla přestát následky asijské měnové krize. V Jižní Koreji ovšem žije pětkrát více obyvatel než v Řecku.
(EurActiv s Reuters.)