PARTNEřI
Souvislosti:
S výjimkou Chorvatska, jsou všechny země Západního Balkánu společně s Tureckem na tzv. schengenské vízové černé listině, která určuje povinnost pro občany těchto států zařídit si víza před svou cestou do evropského bezhraničního prostoru.
Již občané bývalé Jugoslávie za vlády Tita využívali bezvízové povinnosti pro vstup do celé Evropy a po čase se po státech EU usadily důležité jugoslávské menšiny. Vzhledem ke zhoršující se ekonomické a politické situaci se Jugoslávie ocitla na první tzv. černé listině EU, která byla přijata v roce 1995.
Minulý rok Evropská komise sestavila časový plán a podmínky pro zrušení víz pro Makedonii, Srbsko, Černou Horu, Albánii a Bosnu a Hercegovinu. Kosovo nejspíše bude zvláštní případem, vzhledem k okolnosti, že není uznáno všemi státy EU.
Od zavedení evropské černé vízové listiny se pouze dvěma zemím podařilo dosáhnout zrušení vízové povinnosti ještě před jejich přistoupení k EU. Bulharsko dosáhlo bezvízového režimu se zeměmi schengenského prostoru v dubnu 2001 a o 8 měsíců později jej následovalo Rumunsko.
Zvláštním případem je Turecko, neboť neprofituje ze snah Komise o liberalizaci vízového režimu jako státy Západního Balkánu. Turecko dokonce přijalo princip trvalé výjimky z volného pohybu pracovníků.
Komise má zveřejnit zprávu o pokrocích Západního Balkánu v liberalizaci vízového režimu 18. května.
Témata:
Podle diplomatů ze zemí, které se o vstup do EU ucházejí, je pro státy Západního Balkánu zrušení víz s EU stále důležitější prioritou. Doufají, že zrušením víz se vyhnou dalšímu nárůstu nacionalismu a podaří se jim zastavit protievropské nálady mezi obyvateli.
Pod podmínkou anonymity připustil jeden z velvyslanců státu Západního Balkánu, že politici tohoto regionu pochopili, že vzhledem k vnitřním institucionálním sporům je EU v blízké době s výjimkou Chorvatska nepřijme.
Avšak tím, že EU odloží jejich možnost vstupu, měla by jim za to nabídnout ujištění, že nebyly „zapomenuty“, řekl diplomat a dodal, že zrušení vízových požadavků by bylo nejpřijatelnějším krokem.
Podle tiskové agentury BETA srbský ministr vnitra Ivica Dačić před nedávnem prohlásil, že jeho země splnila všechny podmínky přístupové cestovní mapy a srbští obyvatelé mohou tedy čekat „dobré zprávy“.
Nicméně nálada v mnoha metropolích západní Evropy není nakloněna možnému zrušení vízových požadavků, přičemž některé země jako Francie či Německo dávají přednost termínu „liberalizace vízového režimu“, neboť tím pokrývá postupné uvolňování výdeje víz pro studenty, vědce, podnikatele a jiné profese. Podle zdrojů EurActivu je možnost bezvízového cestování pro všechny státy regionu prozatím v daleké budoucnosti.
Vzhledem k nedořešenému sporu o Kosovu je pro Evropskou unii složité rozhodnout se, zda zrušit vízový režim také pro Bělehrad. Pokud by víza zrušila, mohli by zažádat o srbský pas i kosovští Albánci, vysvětlil představitel EU.
Stejný problém mají všechny země regionu. Pokud by jedné zemi regionu EU zrušila vízový režim dříve než ostatním, mohlo by to mí destabilizující vliv pro region, neboť by se etnické menšiny ze všech zemí Západního Balkánu snažily zažádat o pasy dané země.
V případě, že by EU zrušila víza pro Makedonii, by tisíce Albánců a Kosovanů mohlo zažádat ve Skopje o pas, řekl představitel EU. Nepopřel, že státy EU mají strach z albánských imigračních vln.
Další kroky:
l 19. května: Komise má představit zprávu o pokrocích zemí Západního Balkánu k uvolňování víz.