PARTNEřI
Konečný verdikt poroty mezinárodního obchodního orgánu ve sporu mezi EU na jedné straně a Spojenými státy, Austrálií, Argentinou, Brazílií, Kanadou, Indií, Mexikem a Novým Zélandem na straně druhé vyšel najevo již 10. května. Tisícistránkový dokument, který měl být zveřejněn až v červnu roku 2006, potvrzuje předběžné rozhodnutí vydané 7. února 2006.
Verdikt nenabude okamžité účinnosti, neboť se týká pouze moratoria EU na geneticky modifikované organizmy (GMO), které skončilo v dubnu roku 2004. Může však ovlivnit způsob, jakým bude EU nakládat s GMO v budoucnu. Nová, mnohem otevřenější pravidla vůči GMO byla zavedena v roce 2004 s cílem soustředit se na obavy protivníků EU v obchodním sporu.
Zpráva dále kritizuje zákazy, které i přes nový systém unijních pravidel o dovozu GMO stále uplatňují země jako Rakousko, Francie, Německo, Lucembursko nebo Řecko. Komise se opakovaně pokoušela tyto překážky odstranit, ale díky zadním vrátkům v legislativě se jí to nedařilo. V dubnu 2006 Komise učinila již několik návrhů, které by se měly těmito tématy zabývat.
Nevládní organizace, jako například Greenpeace nebo Přátelé Země uvedly, že WTO není to pravé místo, kde by se měly rozhodovat takové spory, jakým je spor o GMO. Adrian Bebb z organizace Přátelé Země uvedl: “Toto není pro Spojené státy ani biotechnologické firmy žádné vítězství. Země stále mají právo zakázat a odmítnout geneticky modifikované potraviny a plodiny. Jediným selháním Evropy je způsob jakým jedná a ne z jakého důvodu tak jedná.” Organizace dále dodává, že WTO ve skutečnosti odmítla většinu z požadavků vznesených zeměmi obhajujícími GMO.
Eric Gall z Greenpeace uvedl: “Tento verdikt dokazuje, že WTO nemá kvalifikaci, aby mohla jednat o komplikovaných vědeckých a environmentálních tématech, jelikož klade zájem firem nad všechno ostatní. Jediným důsledkem je, že posílila odhodlání zemí EU odolávat donucovacím taktikám vlád, které jsou pro-geneticky orientované a říci ne geneticky upravovaným plodinám a potravinám.”