KOMUNIKAčNí PARTNER
PARTNEřI
S ohledem na revizi rozpočtu, kterou Komise zahájila v září loňského roku, jaké by podle Vás měla mít regionální politika priority?
Je důležité mít na paměti, že v Evropě probíhá decentralizační proces a stále více veřejných investic putuje na regionální a místní úroveň. To znamená, že regionální politika EU musí být dobře integrována do národních priorit. Do budoucna je tedy důležité si uvědomit skutečnost, že většina rozhodování bude probíhat na regionální úrovni, což je pro nás výzva.
Za druhé bych ráda zdůraznila, že bychom chtěli, aby regionální a místní orgány se co nejvíce účastnili naší diskuse o budoucnosti regionální politiky. Právě jsme dokončili první stupeň veřejné konzultace o návrzích Komise.
V září budeme v rámci francouzského předsednictví ve veřejné konzultaci pokračovat. V květnu proběhne ve Slovinsku setkání na vysoké úrovni o budoucnosti regionální politiky. Tuto otázku diskutujeme s členskými státy a v rámci veřejných konzultací jsme ji diskutovali s regiony a nejrůznějšími zainteresovanými skupinami.
Ovšem musí se vzít v úvahu fakt, že regionální úroveň se stává důležitější a hraje stále aktivnější roli v reakci na globální výzvy [v oblastech] jako klimatické změny, energie, vnitřní trh nebo demografické změny. Existuje tedy potřeba přizpůsobit tuto politiku novým výzvám.
Nejdůležitější věcí, kterou bychom měli společně udělat, je oddělit podstatu od finančních prostředků. Nejdříve musíme definovat nové společné výzvy v budoucnu. A potom pravděpodobně další Komise musí rozhodnout o tom, kolik peněz můžeme na tuto politiku utratit. Nejdůležitější otázkou pro tuto chvíli je diskutovat o potřebách Evropy.
Uvedla jste, že klíčovým slovem v regionálních programech je kvalita. Jste spokojena s kvalitou projektů, které byly dosud členskými státy předloženy?
Zdůraznili jsme otázku kvality, protože jsme přesvědčeni o tom, že není dostatečné říci, že peníze byly spotřebovány, ale je nutné vidět, že investice přicházející z evropského rozpočtu skutečně přispívají k růstu, zaměstnanosti, konkurenceschopnosti a hospodářství v Evropě. Z tohoto důvodu jsem spokojena s jednáními o nové generaci projektů, která byla dokončena na konci roku 2007, protože vidíme, že členské státy a regiony vzali Lisabonskou strategii velmi vážně.
S rozhodnutím zaměřit více než 75% všech fondů evropské kohezní politiky na cíle Lisabonské strategie to skutečně znamená inovace, konkurenceschopnost a udržitelná pracovní místa, která nebudou zítra ztracena ve prospěch Indie a Číny. Doufejme, že udržíme tuto dobrou kvalitu v procesu implementace.
Hodně pozornosti bylo věnováno operačním programům v nových členských státech. Vidíte prostor pro zlepšení např. v souvislosti s projekty týkající se Kohezního fondu v Rumunsku?
V případě Rumunska, stejně jako u ostatních členských zemí, je nutné mít dobrou administrativu. Skutečně nemůžete být výkonní v plné implementaci evropské politiky soudržnosti, dokud administrativa na národní, regionální a místní úrovni nebude dosahovat výborných kvalit a bude tam pracovat dostatečné množství lidí, kteří budou dostatečně dobře placeni, aby zůstali ve veřejném sektoru. Vybudování takovéto silné administrativy zůstává pro Rumunskou v následujících letech výzvou.
Druhou stránkou věci je kvalita projektů, které nejsou pouze nákupními seznamy, ale součástí národní, regionální nebo občanské rozvojové strategie. Tyto projekty obvykle generují lepší výsledky a více přispívají k růstu. Vždy jsme diskutovali, také s rumunskou vládou, o dobré kvalitě projektů, které jsou součástí širší rozvojové strategie a neobjevily se jen proto, aby byly přijaty.
Třetí důležitou otázkou je zapamatovat si, že pro tuto politiku existuje právní rámec, který je umístěn jak v národních právních systémech, tak také přímo vychází z evropské úrovně. Respektování práva, zejména práva o veřejných zakázkách, finanční kontrole a životním prostředí, je prostě nutnost. Velké projekty jednoduše vyžadují hodnocení dopadu na životní prostředí.
Zejména v Rumunsku je toto velmi důležité, protože jeho bohatství vychází ze životního prostředí. Takže pokud chcete mít prospěch z rozvoje cestovního ruchu, musíte také za životní prostředí platit. A potom také musíte postavit silnice. Rumunsko potřebuje spoustu nových silnic a předtím, než tak učiní, je nutné vždy požadovat hodnocení dopadu na životní prostředí. Bude to výzva, protože proces se může zpomalit, a to díky tomu, že nemůžeme přijmout projekty bez tohoto hodnocení dopadu na životní prostředí, např. v oblasti dopravy.
Musíme si uvědomit, že tyto projekty vyžadují velkou přípravu, než budou schváleny. Určitý čas vezmou investice, protože vyhlášení veřejných zakázek může být dalšími společnostmi zpochybněno. Existuje mnoho faktorů, které se vztahují na velké projekty.
Mou čtvrtou a poslední poznámkou je [potřeba] věnovat zvláštní pozornost velkým projektům, které jsou také placeny vládou.