PARTNEřI

Zdroj: archiv autora

Je to poměrně překvapivé. Především mezi malými exportéry bylo euro vždy vítáno, protože kvůli menším a hůře předvídatelným zakázkám se vždy složitěji a nákladněji zajištovali proti pohybům kurzu. Svojí roli bezesporu musel sehrát strach rozpoutaný kolem dluhových problémů na jihu eurozóny, i tak mě ale překvapuje míra propadu podpory eura.

V našem případě se vyplatí čekat a aktivně se zapojit do debaty o nové podobě eurozóny. Jde o to, abychom vstupovali do klubu s kredibilními a vymahatelnými fiskálními pravidly a transparentním mechanismem, jak řešit situace zemí na hraně bankrotu jako např. Řecka. Bez těchto změn euro nemá budoucnost a přinášelo by nám nepoměrně větší rizika než výhody. Situace Estonska je trochu odlišná. Jedná se o velice malou ekonomiku s režimem pevného kurzu vůči euru a okamžité výhody přijetí eura jsou výrazně vyšší než v Česku.

Na hodnocení je skutečně příliš brzy. K dispozici je pouze krátké časové období a to v průběhu historicky výjimečné globální finanční krize. V té bylo euro dvousečnou zbraní. Prudké oslabení české koruny vůči euru v těžkých chvílích zlevnilo české zboží a služby relativně vůči slovenským. Na druhou stranu slovenští exportéři nemuseli nést náklady spojené s vysokou volatilitou kurzu - drahé zajištění a problémy s "přezajištěním".

Sečteno a podtrženo, kdyby nebylo současných dluhových problémů v eurozóně, bylo by v zásadě jedno, zda euro máte nebo ne. Takto je ale výhodnější stát mimo, protože Slovensko na rozdíl od Česka musí Řecku poslat cca 800 milionů eur.

Do ERM II můžeme vstoupit klidně hned, v tom problém není. Zásadní pro přijetí eura je splnění fiskálních kritérií - v našem případě dostat udržitelně schodek pod 3 % HDP. Nesouhlasím s tím, že euro by mělo být motivací pro úspory. Dlouhodobě udržitelné veřejné finance jsou samy o sobě důležitějším cílem než euro, zvlášť ve chvíli, kdy je osud společné měny nejistý.

Programy politických stran jsou na tolik nekonkrétní, že se z většiny z nich nedá ani přibližně určit, zda deficity mají šanci spadnout pod 3 % HDP.

Teoreticky asi ne, i když do hodnocení kritérií v našem případě může ještě uběhnout pěkná doba. Může se ale projevit zpřísněný pohled na nové „euro-kandidáty“, například v tvrdší interpretaci kurzového pravidla (pobytu v ERM II) - nemusí být například tolerována vyšší volatilita, i když daná měna posiluje.

Souhlasím s tím, že v určitých zemích dokázalo euro dlouhodobě maskovat narůstající problémy s nepřiměřeně levnými penězi - především skrze postupnou ztrátu konkurenceschopnosti, která šla ruku v ruce se schodky veřejných financí a běžných účtů. Ty byly například ve Španělsku financovány masivním přílivem zahraničního kapitálu a nafouknutím realitní bubliny. Přímo v krizi ale odpadnutí kurzového rizika hrálo naopak spíše stabilizační roli a ušetřilo domácí podniky výrazné volatility ve směnných relacích vůči svým sousedům.

Zánik eura bohužel vyloučen není, pokud nebudou na stole vymahatelnější fiskální pravidla a transparentní mechanismus, jak se vypořádat se zeměmi na hraně bankrotu. Pro všechny členy a pro celou Evropu by byl ale rozpad měnové unie velice bolestnou epizodou, pravděpodobně doprovázenou výraznou finanční krizí.

© EurActiv 2003-2012. Všechna práva vyhrazena.