Mats Braun: Určit datum vstupu Islandu do EU je obtížné

PARTNEřI

• Evropská komise na konci února doporučila, aby členské státy zahájily přístupová jednání s Islandem. Obecně se očekává, že jednání proběhnou rychle. Důvodem je především vysoký stupeň harmonizace islandského práva s evropským acquis, která probíhala v souvislosti například se zapojením Islandu do Evropského hospodářského prostoru v polovině devadesátých let. Přímému členství se však Island dlouhou dobu bránil. Co ho k tomu vedlo?

Na tuto otázku existuje velmi jednoduchá odpověď a tou je společná politiku rybolovu Evropské unie.

• Proč je rybolov pro Islanďany tak citlivou záležitostí?

Ač se jím neživí již tolik obyvatel, jako tomu bylo dříve, rybolov zůstává důležitou součástí islandské ekonomiky. Souvisí to jednak s obrovským vlivem zájmové skupiny rybářů na politické elity a také s otázkou národního hrdinství rybářů, jejichž obraz se do paměti Islanďanů otiskl po tzv. tresčích válkách s Velkou Británií. V tomto dramatickém konfliktu, který se však obešel bez obětí na životech, šlo o spor ohledně práva rybolovu v islandských teritoriálních vodách.

• V létě letošního roku islandský parlament rozhodl o podání přihlášky ke členství v Unii. Uvádí se, že se tak stalo kvůli následkům finanční krize, která ostrov zasáhla na podzim roku 2008. Jaké jiné faktory sehrály roli?

Ano, máte pravdu, ekonomická krize byla skutečně tím klíčovým faktorem, ale nebyla jediným. Mnoho Islanďanů členství v Unii obhajuje také tím, že Island lze do velké míry za člena Evropské unie již považovat. Důvodem je jeho členství v Evropském hospodářském prostoru. Avšak i přesto, že Island už přijal velké množství unijní legislativy, nemá na rozhodování v rámci Evropské unie žádný vliv. V současné době to tedy vypadá tak, že Island má své zastoupení v pracovních skupinách, které se zabývají otázkami týkajícími se Islandu, ale nemůže v nich hlasovat. Klasickým argumentem obhájců členství je tedy potřeba získat podíl na rozhodování. Ovšem je nutné dodat, že pouze z tohoto důvodu by islandský parlament souhlas k podání přihlášky nikdy nedal.

• Jaký je pohled Islanďanů na Evropskou unii a evropskou integraci vůbec?

Myslím si, že společnost je v této otázce velmi rozdělená. Zejména mladí lidé a studenti považují členství v Evropské unii za pozitivní. Je to také způsobeno tím, že určitá část z nich studuje nebo studovala v zahraničí - hlavně ve skandinávských státech a ve Velké Británii. Co je také zajímavé a s čím se můžeme setkat v řadě studií zabývajícími se možným členstvím Islandu v Evropské unii, je, že běžní obyvatelé byli daleko více proevropsky orientováni než islandská politická elita. A to je něco jiného, než na co jsme zvyklí v jiných členských státech Evropské unie. Důvodem podle těchto studií je, že rybáři a farmáři jako zájmová skupina mají na politickou elitu a politiku mnohem větší vliv než na zbytek společnosti.

• Troufnete si odhadnout, jak bude obyvatelstvo nakonec v referendu hlasovat?

Když se podíváme na většinu průzkumů veřejného mínění, tak z nich nelze jasně vyčíst, zda Islanďané budou v referendu hlasovat pro nebo proti členství. Pravdou je, že zhruba 50 % obyvatelstva by chtělo s Evropskou unií zahájit přístupová jednání, ale otázkou zůstává, zda stejný počet obyvatel bude nakonec hlasovat i pro samotné členství. Bude tedy velmi zajímavé sledovat, jak to nakonec dopadne. Rozhodující slovo budou mít vyjednané podmínky členství.

• Přístupové rozhovory se skandinávskými zeměmi Švédskem a Finskem proběhly také velmi rychle. Dá se tady spatřovat nějaká paralela?

Švédsko a Finsko si skutečně dokázaly podmínky vyjednat velmi rychle a bylo to také z toho důvodu, že byly nejdříve členy EFTA (European Free Trade Association, Evropské sdružení volného obchodu – poznámka redakce) a v devadesátých letech pak i Evropského hospodářského prostoru. Dá se určitě předpokládat, že tyto země budou s Islandem spolupracovat a budou mu při jeho jednání o vstupu do Unie pomáhat. Musím připomenout, že od padesátých let existovala mezi těmito zeměmi a Islandem pasová unie, která je vysvětlením, proč Island přijal členství v schengenském prostoru.

• Média i komentátoři spekulují o datu, kdy by se členství Islandu v Unii mohlo stát skutečností. Někteří z nich uvádějí i rok 2012. Je to reálné?

Dle mého názoru je islandské členství v Evropské unii reálné ve velmi brzké době, ale určit konkrétní datum je obtížné a riskantní.

• Spekuluje se také o tom, že Island by si po vzoru třeba Velké Británie nebo Irska mohl vyjednat v určitých oblastech tzv. opt-out, což by mohlo přístupová jednání výrazně zpomalit.

To je pravda. Island by mohl usilovat o výjimku z politiky rybolovu, avšak členské státy nebudou příliš ochotny souhlasit. V tomto případě budou jednání zdlouhavá a komplikovaná. Již zmiňovaná Velká Británie se o něco podobného kdysi snažila také a nezískala to. Nevidím proto důvod, proč by se to nyní mělo podařit Islandu.

• Jaký vliv může mít na přistupování Islandu současná záležitost s bankou Icesave, která zkrachovala v důsledku ekonomické krize?

Tato záležitost může pro členství Islandu v Evropské unii představovat velkou komplikaci. Velká Británie společně s Nizozemskem totiž po Islandu požadují, aby plně kompenzoval jejich občany, kteří krachem banky přišli o své vklady. Islandský parlament proto schválil zákon, který toto umožňuje a obsahuje konkrétní podmínky splácení. Problém pak nastal v momentě, kdy islandský prezident zákon vetoval. Nyní se o něm bude rozhodovat v referendu a odhaduje se, že bude občany zamítnut. Velká Británie je přesvědčena o tom, že Island je povinen své dluhy splácet v důsledku jeho členství v Evropském hospodářském prostoru. I přesto, že Londýn souhlasí se členstvím Islandu v Evropské unii, požaduje, aby před jeho vstupem do Unie byla tato záležitost urovnána.

• Hrozí tedy, že by Island mohl zůstat za branami Unie napořád?

Napořád asi nikoliv, ale určitě není předem dané, že by jednání mohla dopadnout v každém případě kladně. Za prvé islandská vláda se již během přístupových jednání může rozhodnout, že za takto vyjednaných podmínek do Unie nevstoupí, a za druhé otázka rybolovu se může ukázat být natolik citlivou, že občané členství zamítnou v referendu. Důležitější je v tomto ohledu jednotná měna euro. Islandští politici a do určité míry i obyvatelé chtějí být součástí měnové unie.