KOMUNIKAčNí PARTNER
EURAKTéR
PARTNEřI
Rozhovor je součástí seriálu předvolebních rozhovorů EurActivu s představiteli politických stran, které mají v nadcházejících volbách šance usednout v příští Poslanecké sněmovně. Dosud zveřejněná interview naleznete v bloku „Relevantní články“.
Jak by podle Vás měla ČR vystupovat v EU? Mnozí pozorovatelé se domnívají, že image ČR utrpěla předsednictvím v EU. Je třeba vůbec něco napravovat?
Pozorovatelé se domnívají správně. Několik západních politiků mi krátce po pádu vlády v době našeho předsednictví řeklo, že vypadáme jako šašci. Takže je co napravovat.
Jedním z hlavních témat, kterým se příští vláda bude muset vypořádat, bude pokračující hospodářská krize. Pokud by se SPOZ stala součástí vládního kabinetu, jaký by byl její postoj k řešení krize na evropské úrovni?
SPOZ i v případě svého vstupu do Parlamentu nechce být součástí vlády, protože slabší koaliční partner na takovou účast vždycky doplatí, viz Strana zelených, Unie svobody nebo ODA.
A pokud jde o jádro Vaší otázky, jsem eurofederalista a domnívám se, že Česká republika by měla působit směrem k upevnění struktur Evropské unie včetně jednotné evropské hospodářské politiky zahrnující i kontrolu národních rozpočtů, viz Řecko, kde se tato kontrola dosud neprováděla, a zahrnující společnou daňovou politiku.
'Pro výraznější a trvalou stabilizaci exportních a importních aktivit průběžně realizovat kvalifikovaná opatření k zavedení eura', zní jeden z Vašich předvolebních slibů. Je skutečně výhodné euro přijmout co nejdříve?
Euro bude přijato nejdříve v roce 2017, protože nejdříve musíme projít stabilizací veřejných rozpočtů a poté projít přechodným dvouletým obdobím. Podporujeme zavedení eura, ale zdaleka v něm nevidíme všelék.
Jak se díváte na současnou krizi eurozóny?
Není to žádná jiná krize, než jimiž EU prošla v minulých desetiletích. Věřím, že ji Evropská unie překoná a jsem odpůrcem pomoci Řecku, protože když někdo žije nad poměry, má za to zaplatit sám. Pomoc Řecku by se měla poskytnout pouze v případě humanitární pomoci jako je například zemětřesení, ale pokud vím, v Řecku žádné zemětřesení nebylo.
V následujícím volebním období bude v EU probíhat důležitá diskuse o podobě unijního rozpočtu po roce 2013. Jak by měl podle Vašeho názoru budoucí evropský rozpočet vypadat? Nemyslíte si, že Váš slib týkající se nápravy nerovných podmínek českých zemědělců je nereálné prosadit?
Nerovné podmínky českých zemědělců lze odstranit dvojím způsobem. Buď zvýšením dotací českým zemědělcům nebo snížením dotací evropským zemědělcům a já jsem pro druhou cestu, protože jsem přesvědčen, že pak by naše zemědělství bylo konkurenceschopné.
Konkrétně to znamená v evropském rozpočtu výrazně snížit kapitolu na společnou zemědělskou politiku a ušetřené peníze investovat do vzdělání.
Z Bruselu a „starých“ členských zemí je cítit tlak na zavádění zelených technologií souvisejících zejména s bojem proti klimatickým změnám. U českých politiků je tento proud dlouhodobě přijímán s určitou skepsí. Domníváte se, že to může být způsobeno jeho nepochopením u nás nebo je v tom třeba hledat přílišný optimismus Západu?
Domnívám se, že takzvané ekologické technologie jsou v podstatě podvod. Samozřejmě, jestliže bohatě dotujete fotovoltaické nebo větrné elektrárny, tak se to každému vyplatí, ale pouze na účet všech daňových poplatníků, kteří tak musí zbytečně dotovat cenu elektřiny.
Jsem pro obnovitelné zdroje v rozumné míře, například pro biomasu, ale nepokládám za vhodné v evropských podmínkách stavět to, co se neosvědčilo ani na Sahaře.
Od přijetí Lisabonské smlouvy si EU slibuje posílení své role ve světě. Soudě podle dosavadních zkušeností je ale Unie často vnímána spíše jako spolek nezávislých států, které se na jednom silném hlase nejsou schopny shodnout. Myslíte si, že se může v dohledné době něco podstatného změnit?
Jsem eurofederalista právě proto, že si přeji, aby měla Evropská unie jak jednotnou zahraniční, tak ale i obrannou politiku. Teprve tehdy se může něco změnit.
Řada odborníků se shodne, že Poslanecká sněmovna zpravidla nevěnuje projednávání návrhů evropské legislativy dostatečnou pozornost. Lisabonská smlouva v tomto ohledu posílila pravomoci národních parlamentů – myslíte si, že jich ten český dokáže využít?
Za mé vlády se podařilo přesvědčit Parlament, aby provedl rozsáhlou harmonizaci mezi českým a evropským právem – říkali jsme tomu „legislativní smršť“. Když se to povedlo jednou, nevidím důvod proč by se to nepovedlo podruhé.
Ve Vašem volebním programu nedostávají evropské otázky mnoho prostoru. Myslíte, že Vaše voliče příliš nezajímají? Unijní instituce přeci mají na naší legislativu soustavně rostoucí vliv.
Jestliže jsme eurofederalisté, tak tím je řečeno vše a není důvod to rozsáhle rozpovídávat. Jinak ale máte pravdu, že evropské otázky nejenom naše, ale téměř všechny české voliče skutečně bohužel příliš nezajímají.
Seriál předvolebních rozhovorů zítra (26. května 2010) uzavře interview se senátorem Alexandrem Vondrou.