PARTNEřI

(Zveřejněno 14.1.2008)

Nejnovější vývoj a další kroky:

Souvislosti:

Česká republika může v programovacím období 2007–2013 čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů ve výši 752,7 miliard korun. Peníze budou čerpány prostřednictvím tématických a regionálních operačních programů, operačních programů pro Prahu a programů Evropské územní spolupráce. Celkem tedy 26 operačních programů.

Finanční prostředky jsou čerpány v rámci tří cílů politiky hospodářské a sociální soudržnosti EU, která je v současném programovacím období úzce navázána na revidovanou Lisabonskou strategii kladoucí důraz na hospodářský růst a vytváření nových pracovních míst. Názvy jednotlivých cílů to jen potvrzují:

V rámci tohoto cíle mohou finanční podporu žádat pouze ty regionu Unie, jejichž HDP na hlavu je nižší než 75% průměru HDP na obyvatele všech členských států EU. V České republice pod tento cíl spadají všechny regiony soudržnosti (NUTS II) vyjma hlavního města Prahy.

Hlavní město Praha jako jediný region soudržnosti ČR může využívat peníze z evropských fondů pouze v rámci cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost. O podporu v rámci tohoto cíle mohou totiž žádat regiony, jejichž HDP na obyvatele je vyšší než 75% průměru EU na obyvatele.

Tento cíl se zaměřuje na posílení integrace EU v rámci tří úrovní – přeshraniční, nadnárodní a meziregionální spolupráce – za účelem dosažení trvalého a udržitelného rozvoje.

Za jeden z hlavních faktorů posílení konkurenceschopnosti je považována oblast dalšího vzdělávání. Problémem v ČR je, že tato oblast není v českém právním řádu dostatečně řešena. Nejsou upraveny pravomoci a odpovědnost institucí, které další vzdělávání poskytují, ani pravidla financování, akreditace a certifikace dalšího vzdělávání. Před dvěma lety byl schválen zákon č. 179/2006 Sb. o uznávání výsledků dalšího vzdělávání, jehož původním cílem mělo být komplexní řešení problematiky dalšího vzdělávání. To se ale nestalo. Na druhé straně existují zákony upravující další vzdělávání jednotlivých profesí (např. zdravotnického personálu nebo akademických pracovníků).

Oblast dalšího vzdělání se vyznačuje velkou různorodostí. Existuje velké množství kurzů, kterých se účastní velmi odlišné cílové skupiny a které je nabízeno různými institucemi (soukromé firmy, neziskové organizace, vysoké školy, hospodářské komory atd.). V České republice chybí celkový rámec dalšího vzdělávání, který by zajistil přehlednost, transparentní hodnocení výstupů a podporoval větší účast na dalším vzdělávání.

Na základě cílů Lisabonské strategie má každá členská země EU zajistit, aby do roku 2010 účast osob ve věku 25–64 let na vzdělávání dosáhla nejméně 12,5%. Podle informací evropského statistického úřadu Eurostat tento cíl v roce 2004 splňovalo jen šest členských států Unie. Česká republika se s 6,3% dospělých, kteří jsou účastníky dalšího vzdělávání řadí k „horším“ evropským zemím.

V ČR se nejvíce na dalším vzdělávání podílí zaměstnanci, kterým jejich zaměstnavatelé kurzy dalšího vzdělávání zajišťují. V této skupině mají největší podíl zaměstnanci zahraničních firem. Naopak nejméně se dalšího vzdělávání účastní pracovníci malých a středních podniků. V roce 2003 provedl Český statický úřad průzkum, ve kterém se zabýval dalším vzděláváním. Šetření ukázalo, že pouze čtvrtina dotázaných českých podniků a firem „považuje vzdělávání za prioritní součást své personální politiky a rozvoj lidských zdrojů za součást strategie svého rozvoje“.

Do oblasti dalšího vzdělávání se řadí i rekvalifikační kurzy.

Témata:

Z výše uvedených důvodů se Česká republika rozhodla věnovat pozornost zlepšení oblasti dalšího vzdělávání v jednotlivých operačních programech. Pro realizaci projektů týkajících se dalšího vzdělávání v Praze je určen Operační program Praha Adaptabilita, v menší míře je zastoupeno také u Operačního programu Praha Konkurenceschopnost.

Další operační programy, které se dalším vzděláváním zabývají jsou OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Tyto operační programy jsou primárně určeny na podporu realizace projektů mimo hlavní město Praha, přesto ale i v jejich rámci je možné podpořit některé aktivity na území hlavního města.

Jedním z cílů realizace projektů v jednotlivých oblastech podpory operačních programů by mělo být zlepšení kvality dalšího vzdělávání a zvýšení ochoty zaměstnavatelů a motivace zaměstnanců k dalšímu vzdělávání.

Operační program Praha Adaptabilita

Tento operační program se zaměřuje na realizaci projektů neinvestičního charakteru v oblastech vzdělávání, sociální integrace, podpory zaměstnanosti a rozvoje lidských zdrojů ve výzkumu a vývoji. Je určen pro realizaci projektů na území hlavního města Prahy, ale v odůvodněných případech je možné projekty realizovat i mimo hlavní město. Program na realizaci projektů disponuje částkou 108,39 milionů eur z Evropského sociálního fondu a 19,13 milionů eur alokovanou z národních zdrojů.

Operační program Praha Adaptabilita (OPPA) byl vypracován v synergii s OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OP VK). Co se týče dalšího vzdělávání, prioritní osa 1 OPPA podporuje aktivity, které „korespondují“ s aktivitami podporované v rámci prioritní osy 1 OP LZZ (Prioritní osa 1 – Adaptabilita).

Program je rozdělen na čtyři prioritní osy:

Prioritní osa 1 – Podpora rozvoje znalostní ekonomiky

Pro oblast dalšího vzdělávání jsou stěžejní následující aktivity:

Prioritní osa 2 – Podpora vstupu na trh práce

V této prioritní ose je podporováno další vzdělávání v rámci aktivity Rozvoj organizací podporujících začleňování znevýhodněných osob. Jedná se o další vzdělávání pracovníků organizací sociálních služeb, dále rozvoj a inovace metod práce s klienty v rámci pracovní integrace a také další vzdělávání v organizacích související s transformací sociálních služeb, včetně vzdělávání, které zvyšuje kvalitu sociálních služeb a sdílení dobré praxe.

Prioritní osa 3 – Modernizace počátečního vzdělávání

Zde se jedná o aktivitu Další vzdělávání pedagogických a akademických pracovníků. Podpora bude zaměřena na programy dalšího vzdělávání v oblasti zavádění nových metod a forem do výuky, řízení a evaluace práce škol, specifika práce se žáky a studenty se speciálními vzdělávacími potřebami a práce se žáky a studenty mimořádně nadanými, prevenci sociálně patologických jevů apod. Podporováno bude také rozvíjení znalosti cizích jazyků a počítačové gramotnosti a zvyšování kvalifikace pedagogických pracovníků.

Operační program Praha Konkurenceschopnost

Operační program Praha Konkurenceschopnost (OPPK) je programem, prostřednictvím kterého lze čerpat finanční prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj na realizaci projektů na území hlavního města Prahy. Cílem OPPK je zlepšit dostupnost dopravních služeb, informačních a komunikačních technologií, zkvalitnit ochranu životního prostředí, podporovat inovace a ekonomiku založenou na znalostech.

OPPK obsahuje čtyři prioritní osy:

V rámci prioritní osy 3, oblasti podpory 3.2 Podpora příznivého podnikatelského prostředí budou podporovány aktivity vedoucí ke zvyšování kvality vzdělávacích procesů, a to v přímé vazbě na znalostní ekonomiku. Stejně jako u oblasti podpory 3.2 i u oblasti podpory 3.3 Rozvoj malých a středních podniků je možné podporovat navrhování, zavádění a provádění reforem systémů vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet zaměstnanost, zvyšování významu základního a odborného vzdělávání a odborné přípravy na trhu práce a neustálé zlepšování dovedností vzdělávacích pracovníků s ohledem na inovace a znalostní ekonomiku.

Podpora vzdělávání v rámci tohoto programu se zaměřuje na tzv. tvrdé projekty, zatímco např. OP LZZ na „měkké“. Předpokládá se také návaznost neinvestičních projektů financovaných v rámci prioritní osy 1 a 2 OPPA.

Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost

Program se zaměřuje na podporu adaptability zaměstnanců a zaměstnavatelů, dalšího vzdělávání, otázky zaměstnanosti, integraci skupin ohrožených sociálním vyloučením, rovné příležitosti, dále také na modernizaci veřejné správy a veřejných služeb a mezinárodní spolupráci týkající se rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti. Na realizaci projektů v rámci tohoto programu je vyčleněno kolem 1,84 miliard eur z ESF. Dalších 0,32 miliard eur by mělo plynout z veřejných zdrojů České republiky.

OP LZZ má celkem osm prioritních os (pět v rámci Cíle Konvergence a tři v rámci Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost).

Z pohledu realizace projektů dalšího vzdělávání na území hlavního města Prahy jsou důležité prioritní osy v rámci Cíle Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost:

Prioritní osa 2b Aktivní politiky trhu práce

Oblast podpory Posílení aktivních politik zaměstnanosti

Oblast podpory Modernizace institucí a zavedení systému kvality služeb zaměstnanosti a jejich rozvoj

Vzdělávání pracovníků

Rozvoj nástrojů a opatření

Rozvoj institucí a služeb

Prioritní osa 4b Veřejná správa a veřejné služby

Pro oblast dalšího dalšího vzdělávání jsou relevantní následující podporované aktivity:

Prioritní osa 5b Mezinárodní spolupráce

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost

Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost (OPVK) má celkem sedm prioritních os, v jejichž rámci bude podporovat aktivity zaměřené na „zkvalitnění a modernizaci systémů počátečního, terciárního a dalšího vzdělávání, jejich propojení do komplexního systému celoživotního učení a ke zlepšení podmínek ve výzkumu a vývoji“. Na tento program bylo alokováno kolem 1,83 miliard eur z ESF, z českých zdrojů pak dalších 0,32 miliard eur.

Vymezení prioritních os je následující:

Podporovány jsou následující aktivity:

 

Tento LinksDossier byl připraven v rámci projektu FUTURA, který zprostředkovává informace z oblasti celoživotního vzdělávání. Realizátorem projektu je Respekt o.p.s., partnery jsou Institut pro evropskou politiku EUROPEUM a Cheval s.r.o. Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem, státním rozpočtem České republiky a rozpočtem hlavního města Prahy.

© EurActiv 2003-2012. Všechna práva vyhrazena.