PARTNEřI

(Aktualizováno: 12.12.2011) 

Chorvatsko je nástupnickou zemí bývalé Jugoslávie, od které se odštěpilo v červnu roku 1991. Vyhlášení nezávislosti společně se Slovinskem vedlo k válečnému konfliktu, který trval s přestávkami až do druhé poloviny devadesátých let. Prakticky ihned poté začal dialog s Evropskou unií. 

Historie vztahů EU-Chorvatsko:

Témata:

Podle Evropské komise Chorvatsko splňuje politické předpoklady k tomu, aby se v budoucnosti stalo členskou zemí EU. Má stabilní demokratické instituce a nemá problémy s prosazováním vlády zákona či s nerespektováním základních práv. Na druhou stranu existuje řada oblastí, ve kterých musí chorvatská vláda ve svém reformním úsilí přidat. Jedná se o oblasti soudní reformy a reformy státní správy, boji proti korupci, práv menšin a návratu uprchlíků z dob válečného konfliktu v první polovině devadesátých let. Chorvatsko také musí plně spolupracovat s soudním tribunálem OSN ICTY. Evropská komise v této souvislosti poukázala na potíže Chorvatska s vydáváním příslušné dokumentace. 

Z ekonomického hlediska lze Chorvatsko považovat za funkční tržní ekonomiku, která dosahuje takového stupně vývoje, že je srovnatelný s hospodářskou úrovní některých členských států EU. Komise také ocenila snahu země o dosažení „značného stupně makroekonomické stability s nízkou inflací“. 

Chorvatsko jako kandidátská země může čerpat finanční prostředky prostřednictvím evropského programu Předvstupní pomoci (IPA). V roce 2009 mělo Chorvatsko k dispozici 151 milionů eur, v roce 2010 může čerpat 154 milionů a v roce 2012 dokonce 160 milionů. 

V roce 2008 Evropská komise předpokládala, že se Chorvatsku podaří dokončit přístupové rozhovory v roce 2009. Avšak kvůli bilaterálnímu hraničnímu sporu se sousedícím Slovinskem se naděje na brzké chorvatské členství rapidně snížily. Hrozilo totiž, že Slovinsko, které je členskou zemí EU, znemožní uzavřít jednání v některých z přístupových kapitol. Slovinskou hrozbu se podařilo odbourat až v září 2009, kdy nová chorvatská premiérka Jadranka Kosor uzavřela dohodu s předsedou slovinské vlády Borutem Pahorem o tom, že vzájemný spor už nebude překážkou na chorvatské cestě ke členství. Oba politici se domluvili, že spor bude řešen na základě mezinárodní arbitráže. To schválilo v červnu 2010 těsným výsledkem (51,5 % pro) i slovinské referendum. 

Chorvatsko uzavřelo přístupová jednání na konci června 2011 a jeho vstup do Unie byl schválen Evropským parlamentem. 9. prosince 2011 během summitu EU v Bruselu byla slavnostně podepsána přístupová smlouva. Pokud vstup schválí i občané v referendu a smlouva bude ratifikovaná všemi členskými národními parlamenty, stane se Chorvatsko 28. členským státem EU 1. července 2013. 

Stanoviska: 

Nový eurokomisař pro rozšíření Štefan Füle 23. března 2010 prohlásil, že Chorvatsko se sice chýlí ke konci přístupových jednání, ale „závěrečné kolečko bude tím nejtěžším“. 

Jeho předchůdce Olli Rehn 14. října 2009 uvedl, že „Chorvatsko se po čtyřech letech intenzivních jednání blíží do cílové rovinky. I tak ale musí dbát zvýšeného reformního úsilí v některých oblastech jako je především soudnictví a boj proti korupci a organizovanému zločinu. Musí také zajistit přístup ICTY k dokumentům.“ 

„Jasně jsme ukázali, že EU o vstup Chorvatska velmi stojí,“ řekl předseda Evropského parlamentu Jerzy Buzek poté, co Evropský parlament jednoznačně schválil vstup Chorvatska do Evropské unie. 

Ian Micallef, výkonný předseda Kongresu místních a regionálních úřadů Rady Evropy, považuje uzavření dohody mezi Chorvatskem a Slovinskem za „krok správným směrem, který by měl otevřít novou kapitolu mezi těmito dvěma členy Rady Evropy. Rozhodnutí bude mít širší pozitivní dopad i na region jako celek.“ (16. září 2009).

V souvislosti s chorvatskou spoluprací s ICTY hlavní žalobce soudu Serge Brammertz prohlásil, že jedinou nedořešenou záležitostí je nevyslyšení soudní žádosti o dodání klíčových vojenských dokumentů ze strany Chorvatska. V červenci 2009 hlavní žalobce informoval Radu bezpečnosti OSN o tom, že „k tomuto datu (4. července 2009) nebyla tribunálu dodána většina vojenských dokumentů.“ 

V dopise adresovaném českému předsednictví (první polovina 2009) hnutí Amnesty International vyjádřilo obavy nad nedostatečným pokrokem ve vyšetřování válečných zločinů, které byly spáchány mezi lety 1991 až 1995, a nad tím, že Chorvatsko plně nespolupracuje s ICTY. 

„Podpis přístupové smlouvy s Chorvatskem, který proběhne na okraj Evropské rady dne 9. prosince, bude úspěšným završením úsilí Chorvatska a významným symbolem pro ostatní státy západního Balkánu,“ řekl český ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), který také zdůraznil, že „rozšiřování EU musí zůstat významnou politikou a nesmí být odsunuto na druhou kolej“.  

Český europoslanec a místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček (S&D) prohlásil, že schválení vstupu do EU „je důležité pro Chorvatsko, a stejně tak pro ostatní země Balkánu. Srbsko, Makedonie, Černá hora, Bosna a Hercegovina i Albánie dostanou jasný příklad, že pokud budou zvládat své domácí úkoly a napnou síly, ani vstup jejich zemí není v příštích letech vyloučen“. 

„Úspěšné završení přístupových jednání Chorvatska mne upřímně těší,“ ocenila rozhodnutí Parlamentu europoslankyně Zuzana Roithová (EPP). „Jeho reformní úsilí jsou příkladem pro další země v regionu. Vstup Chorvatska do EU zaručuje i stabilitu v Západním Balkáně, který donedávna sužovaly válečné konflikty. Těší mne to dvojnásobně díky skvělým vztahům s českými občany a hlubokými bilaterálními vazbami mezi oběma národy v dlouhodobé historii i současnosti.“ 

© EurActiv 2003-2012. Všechna práva vyhrazena.