Evropské fondy: Návrh nařízení Evropské komise pro období 2014 – 2020

Kohezní politika představovala pro řadu rychle rostoucích zemí v průběhu právě skončené dekády výrazný stimulační faktor, který se v případě ekonomik našeho typu podíle na tempu růstu HDP přibližně jedním procentním bodem ročně. Tím se stala faktorem, přispívajícím významným způsobem k reálnému konvergenčnímu procesu především v zemích střední a východní Evropy, v nichž výrazně akcelerovala jejich růstový potenciál. Přímé efekty kohezní politiky v uplynulé dekádě spočívají též ve vytvoření více než jednoho miliónu pracovních míst, zlepšení kvalifikace a pracovního uplatnění pro více než deset miliónů osob, podpoře vzniku více než 800 tisíc malých a středních podniků či výstavbě více než 2.000 km dálnic a 4.000 km železnic.

Návrh nařízení pro příští období v sobě ztělesňuje představu Evropské komise, aby kohezní politika v příštím období byla ještě těsněji zaměřena na evropské ekonomické priority a prokázala tak i v budoucnosti svoji úspěšnost. I proto je zaměření obsahu návrhu nařízení orientováno na podporu opatření směrem k růstu a vytváření pracovních míst v souladu se Strategií Evropa 2020.

Následným krokem pak bude přijetí konečných znění návrhu nařízení po diskusích na úrovni členských států a Evropského parlamentu a poté dojde na základě znalosti konečných pravidel a podmínek k zahájení procesu vyjednávání Smluv o partnerství, podle nichž budou intervence v rámci kohezní politiky cíleny na několik prioritních oblastí, vymezených v souladu s výše popsaným záměrem. Členské státy EU tak definují jasně formulované a měřitelné cíle. Současně návrh předpokládá pro mnohé členské státy kontroverzní požadavek na vytvoření rezervy, z níž mají být odměňovány regiony s nejlepšími výsledky v rámci sledování cílů kohezní politiky. Kohezní politika by měla být realizována za podmínek, kdy investice a intervence ve prospěch rozvoje a zaměstnanosti nebudou negradovány nedostatečnou a nedisciplinovanou makroekonomickou politikou či slabou a neodpovídající správní kapacitou; v případě prokazatelného nevhodného prostředí, jež není členským státem odpovědně řešeno a napravováno v podobě přesvědčivých opatření je navrhováno, že Evropská komise bude moci požádat o revizi programů či pozastavit financování.

K tomu, aby intervence a investice byly realizovány ve vstřícném a transparentním prostředí, je návrh zaměřen na zjednodušení a harmonizaci pravidel jednotlivých fondů, včetně pravidel pro oblasti rozvoje venkova, námořních záležitostí a rybolovu. Pět fondů by mělo být řízeno společným souborempravidel. Takto integrovaný přístup by měl zaručit vzájemnou propojenost a podmíněnost intervencí na úrovni regionů tak, aby bylo dosaženo synergického efektu mezi nimi a intervence nepředstavovaly vzájemně izolované projekty; pouze za těchto podmínek lze dosáhnout znásobení dopadů a efektů podpořených projektů.

Příští období by též mělo klást silný důraz na investice a intervence do sociální oblasti, též v duchu Strategie Evropa 2020, tj, především prostřednictvím řešení sociálních problémů skrze aktivní vzdělávací přístup a ambice uplatnění se na trhu práce. Evropský sociální fond má tak být doplněn Evropským fondem pro přizpůsobení se globalizaci a zcela novou programovou iniciativou – Programem pro sociální změnu a inovaci, jehož smyslem je nabídnout občanům EU akcelerační nástroj, napomáhající jim lépe se vyrovnávat s novými výzvami při nalézání adekvátní pozice a uplatnění na trhu práce.

Zbytek textu si můžete přečíst v dalším vydání Měsíčníku EU Aktualit, které zpracovává EU Office (Kancelář pro EU), pod tímto odkazem.