inzerce
Evropská unie minulý týden ve čtvrtek (24. června) schválila balíček opatření, jejichž úkolem je maximálně zjednodušit přístup k evropským fondům a pomoci nalít do ekonomiky peníze, které v ní díky neochotě bank poskytovat úvěry chybějí.
O zlepšení přístupu k evropským dotacím začala Unie uvažovat nedlouho poté, co finanční a hospodářská krize na podzim roku 2008 naplno zasáhla Evropu. Komise přišla s návrhem konkrétních opatřeních vloni v červenci, ale než se Evropský parlament s členskými státy na jejich konečné podobě dohodl, uběhl téměř rok (viz také EurActiv 19.3.2010).
Opatření, která nakonec Unie minulý týden schválila (a která vstoupila v platnost v pátek 25. června), počítají s úpravou pravidel, kterými se řídí proplácení dotací členským státům ze strany Bruselu a s několika mimořádnými opatřeními, která členským státům umožní čerpat evropské dotace déle, než by jinak odpovídalo stávajícím pravidlům.
Unie například sjednotila hranici celkových nákladů, od které projekty posuzuje vedle národních orgánů také Evropská komise, na úrovni 50 milionů eur (tzv. „velké projekty“). Toto opatření se dotkne oblasti životního prostředí, kde státy podle dosavadních pravidel musely Bruselu posílat ke schválení všechny projekty nad 25 milionů eur, což celý proces přidělení dotace protahovalo.
Upravená pravidla mají také usnadnit financování některých velkých infrastrukturních projektů jako jsou například dálniční úseky procházející územím několika regionů. Doposud členské státy nemohly takový projekt financovat z více než jednoho operačního programu. To se má nyní změnit – podobné projekty bude nyní možné kofinancovat z více programů.
Ke změně došlo také v požadavcích na udržitelnost projektu. Pravidla pro poskytování evropských dotací standardně vyžadují, aby efekty projektu zůstaly zachovány přinejmenším po dobu pěti let (tří v případě podpory malých a středních podniků) po ukončení dotace. V opačném případě se příjemce dotace vystavuje riziku, že bude muset část podpory vrátit. Požadavek na udržitelnost se ale má nyní týkat pouze sektorů, u nichž je to „vhodné“ (tisková zpráva Komise uvádí jako příklad infrastrukturní projekty a podporu v „produktivních sektorech“). Nově se požadavek udržitelnosti nemá vztahovat na společnosti v úpadku.
Pro pět členských států, jejichž rozpočty se v důsledku hospodářské krize dostaly do vážných potíží, schválila Unie mimořádné navýšení zálohových plateb o 775 milionů eur (jde o 4 % z ESF a 2 % z Fondu soudržnosti). Jedná se o Litvu, Lotyšsko, Estonsko, Maďarsko a Rumunsko, tedy země, které buď získaly půjčku od MMF nebo jejichž HDP se propadlo o více než 10 %.
Druhé mimořádné opatření se týká pravidla N+2, podle nějž členské státy musí peníze přidělené z evropských fondů na určitý rok vyčerpat nejpozději do dvou následujících let, jinak musí peníze vrátit Bruselu. Schválené opatření se týká zhruba 220 milionů eur z alokace na rok 2007, kterou některé členské státy (např. Španělsko nebo Itálie) nestačily vyčerpat (České republiky se toto opatření netýká, neboť má dočasně vyjednané mírnější pravidlo N+3).
