inzerce
Šetření Eurobarometru probíhalo ve všech členských zemí Evropské unie v lednu tohoto roku. Průzkum se uskutečnil jako součást debaty o budoucnosti regionální politiky Unie. Za tímto účelem už v září 2008 Danuta Hübner zahájila veřejný konzultační proces, v jehož rámci se mohou jednotlivé občané, zástupci soukromého, veřejné a neziskového sektoru a také nejrůznější zájmové skupiny vyslovit, jakým směrem by se regionální politika EU měla po roce 2013 ubírat.
Z výsledků šetření vyplývá, že polovina dotázaných je o opatřeních regionální politiky, které se dotýkají jejich regionu či města, dobře informována. Nejvíce jsou o této politice informováni občané dvanácti nových členských států EU (60%), naopak ve starých zemích Unie je s opatřeními regionální politiky obeznámeno 47% obyvatel. Největší informovanost je ve Slovinsku (66%), na Litvě (65%) a v Rakousku a v Irsku (64%). Nejnižší je v Nizozemsku (30%), Bulharsku a na Kypru (35%).
Navíc 70% dotázaných uvedlo, že opatření regionální politiky jsou přínosná. Pouze 22% si myslí opak. 85% respondentů také schvaluje cíle regionální politiky (podpora nejchudších regionů), 58% dotázaných se domnívá, že by měly být podporovány i ostatní regiony.
Co se týče oblastí, do kterých by podpora v rámci regionální politiky měla jít, byly nejvíce zmiňovány vzdělání, zdraví, sociální infrastruktura, ochrana životního prostředí a prevence rizik. V menší míře byla zdůrazněna také pomoc malým podnikům a odborné vzdělávání.
Průzkum ukázal, že většina Evropanů požaduje, aby do regionální politiky byly v budoucny zahrnuty také otázky boje proti změně klimatu (85%), globalizace (54%) a demografických změn (52%). Podporován je také princip partnerství, na jehož základě je do přípravy a realizace opatření zapojena také občanská společnost.
Komisařka Hübner výsledky šetření komentovala takto: „Tento průzkum potvrzuje důvěru Evropanů v opatření politiky soudržnosti. Ti nejsou jen toho názoru, že bychom měli nadále podporovat nejchudší evropské regiony a pomáhat jim s doháněním jejich ztráty, ale také si myslí, že politika by měla nadále podporovat i Evropu jako celek. Chtějí, aby opatření na evropské úrovni byla ještě ambicióznější, schopná reagovat na nové výzvy 21. století, jako jsou změna klimatu, demografické změny a dopady globalizace. Je proto třeba vybavit se prostředky, které toto očekávání umožní naplnit.“
