inzerce
Souvislosti:
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v úterý informovalo ve své tiskové zprávě o stavu čerpání finančních prostředků z programů SROP a JPD2, v jejichž rámci Česká republika v loňském roce úspěšně vyčerpala téměř 4 miliardy korun (u programu SROP šlo o 2,84 miliardy Kč, u JPD2 o více než 660 milionů Kč).
Oba programy spadají ještě do programovacího období 2004-2006, ale díky tzv. pravidlu N+2, vyjednaným ještě za sociálně demokratické vlády z nich bylo možné proplácet projekty ještě v roce 2008. Evropská komise navíc na sklonku loňského roku členským zemím v reakci na hospodářskou krizi navrhla další prodloužení doby na dočerpání těchto finančních prostředků do června 2009 a vláda se této možnosti rozhodla v prosinci využít u většiny operačních programů. Nyní čeká na souhlas Komise.
Z programu SROP (Společný regionální operační program) byl podporován rozvoj regionů s výjimkou Prahy. Jeho cílem byla podpora hospodářského růstu, kvality života obyvatel v regionu, zlepšování kvality infrastruktury a životního prostředí, rozvoj lidských zdrojů a prohlubování sociální integrace. Podle informací MMR šla většina podpory na rozvoj silniční sítě, budování obchvatů nebo zlepšování přístupu k internetu.
Pod program JPD2 (Jednotný programový dokument pro Cíl 2) spadala pouze Praha a z programu byly podporovány projekty zaměřené na řešení takových problémů jako je revitalizace a rozvoj městského prostředí nebo zvyšování potenciálu Prahy jako hlavního města ČR. Z programu byla v loňském roce podpořena například protipovodňová opatření, projekty zaměřené na regeneraci městského prostředí, apod.
Témata:
Předseda sociálních demokratů Jiří Paroubek ale označil způsob, jakým MMR o realizaci projektů informovalo jako „nekorektní a zavádějící“. Nelíbí se mu, že tisková zpráva nezmiňuje, že projekty byly u obou programů schváleny ještě za vlád sociální demokracie (do roku 2006). Realizace těchto projektů se ale proplácí zpětně a čísla, která MMR uvádí, se tedy vztahují k nim.
Paroubek se navíc do vlády opět pustil kvůli současnému programovacímu období 2007-2013. Podle předsedy ČSSD mohla vláda vyčerpat za roky 2007 a 2008 již 231 miliard Kč, ale přitom čerpala pouze 1,9 miliardy Kč. „Reálně hrozí, že přijdeme o desítky či stovky miliard díky neschopnosti vlády tristní stav v čerpání eurofondů řešit,“ uvedl Paroubek.
Čerstvě jmenovaný ministr pro místní rozvoj Cyril Svoboda se ovšem takové argumentaci brání. Vláda podle jeho slov nemohla s čerpáním prostředků v nynějším programovacím období začít již v lednu 2007, jelikož předchozí vláda nebyla schopná dojednat Národní strategický referenční rámec (NSRR) – klíčový dokument, na jehož základě EU finanční prostředky Česku poskytuje. Komplikace ve vyjednávání způsobil podle ministra příliš složitý systém 24 operačních programů, který vznikl právě za vlády ČSSD.
Svoboda dále upozornil, že ČR již má v období 2007-2013 schváleno více než 4.000 projektů za 140 miliard Kč a že o peníze je třeba nejdříve požádat a zájemci je dostanou až poté, co projekt realizují a proběhne jeho audit a certifikace. Výtku, že by ČR čerpala peníze se zpožděním proto odmítl jako neopodstatněnou.
Pokud jde o čerpání peněz v loňském roce (tj. z programovacího období 2004-2006), ministr přiznal, že projekty byly schváleny ještě za vlády sociálních demokratů, zároveň ale dodal, že v následujících letech bylo třeba dokončit ještě administraci a certifikaci těchto projektů tak, aby je vůbec bylo možné proplatit. Pokud navíc Brusel umožní Česku čerpat prostředky z období 2004-2006 ještě do června, vyčerpá ČR téměř všechny prostředky, které země měla k dispozici, dodal Svoboda.
A monitorovací systém?
V novém rozpočtovém období se ale ČR potýká ještě s jedním problémem – monitorovacím systémem, který by měl pro potřeby Bruselu dohlížet na způsob využití finančních prostředků z evropských fondů. Evropská komise má však ke stávajícímu systému výhrady. V první řadě se jí nelíbí, že byl systém v roce 2001 vybrán v rozporu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a navíc se obává, že je systém nestabilní a nemusel by fungovat.
Komise kritizovala Českou republiku kvůli monitorovacímu systému již před dvěma roky, ale poté souhlasila, aby systém provizorně fungoval další dva roky a současně se pracovalo na novém. MMR ale dlouho nereagovalo a výběrové řízení na nový systém vypsalo až po prosincové výtce Evropské komise krátce před Vánocemi.
Způsob vyhlášení veřejné soutěže a její podmínky ale vyvolávaly pochybnosti a kritizovala je i Transparency International, která se zabývá bojem s korupcí. Ministr Svoboda proto krátce po svém nástupu odvolal ředitele odboru monitorovacího systému Petra Hartmanna, který byl za vyhlášení výběrového řízení odpovědný, a veřejnou soutěž zrušil. Novou soutěž by měl úřad vypsat v několika následujících týdnech.
Čerpání finančních prostředků z programovacího období 2007-2013 podle ministra ohroženo není, stávající monitorovací systém zůstává zatím i nadále v provozu.
