inzerce
„Nové státy“ dlouhodobě získávají z unijních peněz – v rámci tzv. evropské politiky soudržnosti – prostředky určené na podporu zaostalých oblastí, zmírňování rozdílů ve vyspělosti sousedících regionů a na podporu stabilního ekonomického růstu, a to především v oblastech s nižším HDP než je 75 % průměru EU. Přeshraniční spolupráce regionů je důležitou formou součinnosti členských států, která jednak zvyšuje lokální životní úroveň, ale také přispívá ke zkvalitnění vztahů mezi sousedními zeměmi. Pro období 2007-2013 vyčlenila EU na strukturální programy pro Českou republiku více než 26 miliard eur.
V České republice probíhá přeshraniční spolupráce v pěti operačních programech: ČR-Bavorsko, ČR-Polsko, ČR-Rakousko, ČR-Sasko, ČR-Slovensko. Účastní se jí všechny kraje kromě Středočeského a Prahy.
Společné projekty se zaměřují především na zlepšení dopravní dostupnosti, ochranu životního prostředí, rozvoj příhraniční infrastruktury, turistické služby, vzdělávací programy, sociální integraci, podnikatelskou spolupráci či transfer technologií. Při hodnocení navržených projektů, které nejčastěji předkládají neziskové organizace a veřejné instituce, hraje největší roli právě míra jejich přeshraničního dopadu. Výsledky musejí být patrné na obou stranách hranice.
Více cyklostezek a hraničních přechodů
Mezi priority česko-rakouské spolupráce v období 2007-2013 patří socioekonomický rozvoj, cestovní ruch a transfer know-how. EurActiv.cz se zeptal některých koordinátorů přeshraniční spolupráce s Rakušany na jejich zkušenosti s plánováním a realizací projektů.
„V současnosti se v Jihomoravském kraji pracuje stále častěji na menších infrastrukturních projektech zaměřených na životní prostředí, turistiku, cyklostezky či protipovodňová opatření. Na období 2008 – 2013 máme v Jihomoravském kraji pro malé projekty k dispozici více než tři miliony eur,“ říká Vladimír Gašpar, ředitel místní Regionální rozvojové agentury. Jedním z programů, které právě na jihu Moravy probíhají, je například projekt „Zdraví“, v rámci něhož se mají nacházet nové možnosti spolupráce v oblasti medicíny, mobility záchranné služby a legislativní koordinace. Dalším příkladem je program EUREGIO City.net, díky kterému by se měly zintenzivnit ekonomické, sociální a kulturní vazby mezi jihomoravskými městy a těmi v oblasti Wienviertel.
„Přeshraniční spolupráce probíhá úspěšně i v Jihočeském kraji. Výsledky jsou evidentní a vedou ke kvalitnějšímu soužití občanů v regionu,“ prohlásil Olivier Baudelet z Evropské komise o spolupráci mezi Rakouskem, Bavorskem a Českou republikou. Dodal, že tyto pohraniční oblasti zacházejí s financemi udržitelně a efektivně. Pro česko-bavorský program INTERREG a česko-rakouský program je v periodě 2007-2013 vyčleněno 161 milionů eur.
„Výrazná zlepšení nastala myslím v dopravní přístupnosti regionů. České cyklostezky byly propojeny s rakouskými a německými a bylo zprovozněno několik hraničních přechodů pro pěší. Jedním z nejdůležitějších faktorů je také vytváření živějších kontaktů mezi místními lidmi. Odbourávání předsudků je jedním z hlavních cílů spolupráce, ačkoliv jde spíše o běh na dlouhou trať,“ řekla EurActivu Barbora Jakšová, která je zodpovědná za evropské záležitosti v Jihočeském kraji. „V případě spolupráce s Rakouskem se dosud nejvíce investovalo do turistiky, kultury a volnočasových aktivit. Spolu s Bavory pracujeme především na ekonomickém rozvoji, lidských zdrojích a komunikačních sítích - tedy třech prioritních osách česko-bavorské spolupráce,“ doplnila Barbora Jakšová.
Společná historie a tradice
„Kromě nových turistických tras, hraničních přechodů a přístupových cest se zlepšila také kulturní součinnost – lidé si nyní myslím silněji uvědomují společnou historii a tradice,“ řekl Martin Návara z oddělení pro evropskou integraci na jihočeském krajském úřadu. Návara jmenoval některé projekty, které se právě realizují. „Jde například o formování nového společného evropského regionu Dunaj – Vltava, pokračování spolupráce Jihočeské univerzity s univerzitou v Linzi, další etapu rozvoje fotoateliéru Seidel v Českém Krumlově nebo
pokračující zlepšování dopravního propojení regionů.“
Také Kraj Vysočina realizoval letos s rakouskými partnery mnoho projektů. Velmi zajímavým kulturním počinem byla Dolnorakouská zemská výstava pořádaná ve městech Raabs, Horn a Telč. Společná česko-rakouská historická výstava, která probíhala od dubna do listopadu 2009, mapovala společné i odlišné cesty regionů v historii. Exponáty, jež shromáždili odborníci z obou zemí, pocházely ze soukromých sbírek a národních archivů a většina z nich byla světu předvedena vůbec poprvé.
Hlubší spolupráci mohou bránit rozdílné vize
Zásadním problémem přeshraniční spolupráce je podle koordinátorů často jazyková bariéra. Nesnáze způsobují také rozdílné představy o společné strategii a někdy až propastné vývojové rozdíly mezi zúčastněnými stranami. „Překážky mohou vyvstat i ohledně různých vizí. Rakouská strana by ráda viděla projekty strategického charakteru, s více než dvěma partnery tak, aby daný projekt zahrnoval vždy co největší území dopadu. Ti ale často nejsou schopni nebo nechtějí do projektu vstoupit - především z důvodu nedostatečných finančních prostředků na předfinancování a spolufinancování společných aktivit, které jsou nad rámcem jejich běžné činnosti,“ dodala Barbora Jakšová.
