inzerce
Je to téměř rok, co se Evropská rada na summitu, který se konal na konci loňského října (29. - 28. října) shodla na vzniku první regionální makrostrategie EU pro region Baltského moře. Důvod byl jednoduchý: i přes veškeré úsilí a dosavadní spolupráci v regionu se nedařilo vyřešit určité potíže, které oblast kolem Baltského moře dlouhodobě trápí – nejpalčivější z nich je stále se nelepšící kvalita mořského prostředí.
Osm členských zemí EU, které se rozkládají na pobřeží Baltu (Švédsko, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Německo a Dánsko), společně s dvojicí nečlenů EU - Norskem a Ruskem, si proto od nové strategie slibují, že se jim podaří situaci změnit a proměnit region v oblast s trvale udržitelným životním prostředím, která bude zároveň ekonomicky prosperovat a bude i bezpečná.
Makrostrategie pro region Baltského moře nemá vlastní rozpočet, její financování je založeno na existujících prostředcích, které jsou určeny na rozvoj vnitrostátních politik a politik EU. V rámci Akčního plánu, který přijala Evropská komise, vzniklo na osm desítek projektů, jejichž cílem je splnit 15 vzájemně propojených priorit. Patří mezi ně například projekty na zlepšování životního prostředí, podporu podnikání či zlepšení dopravní infrastruktury aj.
Komise poukazuje na pozitivní výsledky
Rok existence strategie poskytl Evropské komisi dobrý důvod pro bilanci. Johannes Hahn, eurokomisař pro regionální politiku, při této příležitosti prohlásil, že Baltská strategie „již není žádným teoretickým cvičením“, a poukázal na celou řadu hmatatelných úspěchů, kterých se v rámci této iniciativy podařilo v makroregionu dosáhnout.
Jedním z nich je několik odstartovaných projektů, na nichž se finančně podílí i Evropská unie a které se týkají odstraňování škodlivin, jež se do moře dostávají ze zemědělských i průmyslových zdrojů.
Hahn vyzdvihl i pozitivní dopad strategie na spolupráci mezi zeměmi, které jsou do ní zahrnuty. V této souvislosti komisař jmenoval především vznik a následnou implementaci širokospektrálních projektů, které se soustředí na energetickou a dopravní infrastrukturu, například na modernizaci přístavů.
Pozadu nezůstává podle komisaře ani politická dimenze strategie. Zainteresované státy pravidelně diskutují témata jako je propagace turismu, povzbuzení přeshraničního obchodu a monitoring lodí, které Baltským mořem proplouvají. Komisař podotkl, že „do přijetí strategie v těchto oblastech žádná významná spolupráce mezi státy neexistovala a pokud ano, byla velmi malá.“
Stále je co zlepšovat
I přesto, že se může strategie pyšnit konkrétními úspěchy, stále je tu prostor pro další zlepšení, řekl Hahn. Jednou z výzev, která stále přetrvává, je mezistrukturální spolupráce – konkrétně pak vznik nových ekologicky orientovaných, „zelených“, pracovních míst (green jobs).
Shrnutí dosažených výsledků prvního roku existence Baltské strategie a také výčet oblastí, v nichž je třeba do budoucna ještě více přidat, shrnula Evropská komise ve své zprávě. Ještě před tím, než ale bude konečná verze tohoto dokumentu zveřejněna, vyjádří se k ní národní vlády, zástupci regionů a další zaangažované subjekty.
Komise doufá, že zkušenost, kterou Unie díky realizaci strategie pro Baltské moře získala, inspiruje další regiony ve vytváření dalších makrostrategií. Jako příklad může sloužit příprava Dunajské strategie, která sdružuje země nacházející se v povodí řeky Dunaj (včetně České republiky) a o níž se v poslední době intenzívně jedná (EurActiv 30.9.2010).
