inzerce
Ačkoliv Evropská unie nemá v oblasti rozvoje měst díky principu subsidiarity přímou legislativní pravomoc, může jej ovlivňovat nastavením dalších politik, zejména politiky soudržnosti, ale i prostřednictvím různých iniciativ, které mají přímý nebo nepřímý dopad na urdžitelný vývoj městských oblastí.
Evropská unie na jedné straně chápe rozvoj měst jako zásadní pilíř hospodářského růstu regionů, na druhé straně ale vyzývá k řešení takových problémů jakými jsou vysoké úrovně znečištění ovzduší v důsledku dopravy, sociální nerovnosti, sociální vyloučení, živelné zastavování volných ploch nebo nedostatek dostupného a vhodného bydlení.
Lipská charta, která vznikla za německého předsednictví v roce 2007, upozorňuje, že pokud se tyto výzvy nebudou řešit, nemusí být v budoucnu města schopná udržet si svou funkci „motoru sociálního pokroku a hospodářského růstu“, s níž počítá Lisabonská strategie. Charta tehdy přišla s doporučením intenzivněji využívat integrovaného přístupu k politice městského rozvoje, což je pojem, pod nímž se rozumí koordinace jednotlivých prvků politiky rozvoje měst při zapojení soukromého sektoru, neziskových organizací i místních samospráv.
Tento přístup využívá řada evropských měst (v České republice se začal uplatňovat až v současném programovacím období 2007-2013) a jeho cílem je maximálně zhodnotit dostupné finanční prostředky včetně prostředků z evropských fondů.
Přestože je nové programovací období ještě daleko, na evropské úrovni se během českého předsednictví začíná pomalu rozjíždět diskuse o budoucnosti politiky soudržnosti po roce 2013.
Rolí městské dimenze kohezní politiky v příštím programovacím období se bude zabývat také konference European Urban Days, která se bude v rámci českého předsednictví konat v pátek 6. února v Praze, a která by ráda přišla s doporučeními jakou roli by v novém programovacím období měla politika rozvoje měst hrát.
