inzerce
Souvislosti:
Na základě čl. 159 Smlouvy o založení Evropského společenství v platném znění má Evropská komise za úkol každé tři roky vypracovat zprávu o hospodářské a sociální soudržnosti. Tu pak předkládá Radě EU, Evropskému parlamentu, Hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.
Zpráva se zaměřuje na dosavadní vývoj v oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) a vymezuje klíčová témata k diskusi o dalším směřování této politiky.
Témata:
Čtvrtá zpráva o hospodářské a sociální soudržnosti detailně analyzuje hospodářskou, sociální a územní situaci ve všech 268 regionech EU v 27 členských státech. Ve své analýze se zaměřuje zejména na hospodářský růst regionů, úroveň zaměstnanosti a výši produktivity. Ze zjištění Komise vyplývá, že v uplynulých deseti letech došlo ke snížení rozdílů mezi regiony, nicméně stále zůstávají velké rozdíly mezi nejchudšími regiony a ostatními. Co se týče zaměstnanosti zpráva zdůrazňuje, že k dosažení plnění lisabonských cílů je nutné vytvořit dalších 24 milionů pracovních míst, přičemž více než třetina těchto míst musí vzniknout ve třiceti regionech v Polsku, Španělsku, Rumunsku a v jižní Itálii.
Další část zprávy se zabývá dopady politiky hospodářské a sociální soudržnosti v nedávno ukončeném programovacím období 2000–2006. Podle zprávy politika HSS měla příznivý dopad na regionální konvergenci a zaměstnanost. Napomohla také ke snížení sociálního vyloučení a chudoby. Politika HSS spolufinancovala programy, kterých se ročně účastnilo devět milionů osob, z čehož byla polovina žen. V šesti zemích bylo v letech 2000–2005 vytvořeno 450.000 nových pracovních míst, které představovaly dvě třetiny výdajů v rámci Cíle 2.
Ve třetí části zprávy se Evropská komise věnuje vnitrostátní politice a soudržnosti. Zdůrazňuje, že v důsledku stárnutí populace a hospodářských reforem došlo k poklesu veřejných investic. Čtvrtá část se zabývá vztahem politiky HSS a dalších politik Společenství. Konstatuje, že politiky jako výzkum, vývoj, inovace nebo hospodářská soutěž mají potenciál zvýšit účinky politiky HSS. Přestože se tak již děje, stále podle Komise nejsou využívány všechny možnosti.
Komise ve zprávě definuje několik otázek, které považuje za klíčové pro budoucí vývoj politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Jedná se o následující otázky:
Jaké poučení můžete vyvodit ze zkušeností s přípravou programů na období 2007–2013? Do jaké míry je v této souvislosti a s ohledem na analýzu uvedenou v této zprávě politika soudržnosti přizpůsobena novým výzvám, jimž budou v příštích letech čelit evropské regiony? Například:
- Jak mohou regiony reagovat na restrukturalizační tlak dynamických konkurentů v odvětvích s nízkou nebo střední technickou náročností?
- Jakou úlohu má politika soudržnosti v reakci na demografickou změnu vzhledem k velkým rozdílům v porodnosti, úmrtnosti a v migračních tocích na regionální úrovni?
- Do jaké míry je změna klimatu výzvou pro politiku soudržnosti?
Jak může politika soudržnosti dále rozvíjet integrovaný a flexibilnější přístup k rozvoji/růstu a zaměstnanosti v tomto novém kontextu?
- Jak může politika soudržnosti lépe podpořit harmonický, vyrovnaný a udržitelný rozvoj s přihlédnutím k rozdílům mezi územími EU, jako jsou znevýhodněné oblasti, ostrovy, venkovské a pobřežní oblasti, ale rovněž města, upadající průmyslové regiony, jiné oblasti se zvláštními zeměpisnými rysy?
- Jaké dopady mají výzvy uvedené ve zprávě na klíčové prvky sociální soudržnosti, jako je začlenění, integrace a příležitosti pro všechny? Je třeba vyvinout další úsilí k tomu, abychom se na tyto dopady připravili nebo abychom jim zabránili?
- Jaké klíčové dovednosti budou pro naše občany nezbytné, aby mohli čelit novým výzvám?
- Jaké jsou klíčové schopnosti, které by bylo třeba rozvinout na regionální úrovni, aby byly regiony konkurenceschopné na celosvětové úrovni?
Po úvaze nad předchozími otázkami, jak hodnotíte systém řízení politiky na období 2007–2013?
- Jaké je optimální rozdělení zodpovědnosti mezi úrovní Společenství, vnitrostátní a regionální úrovní v rámci víceúrovňového systému správy vzhledem k potřebě účinného řízení programů politiky soudržnosti?
- Jak může politika soudržnosti účinněji podporovat veřejné politiky v členských státech a regionech? Jaké prováděcí mechanismy by mohly politiku více orientovat na výkon a na uživatele?
- Jak můžeme dále posílit vztah mezi politikou soudržnosti a jinými vnitrostátními politikami a politikami Společenství, abychom dosáhli větší a lepší součinnosti a doplňkovosti?
- Jaké jsou nové příležitosti spolupráce mezi regiony, a to jak v EU, tak mimo ni?
Stanoviska:
Komisařka Danuta Hübner uvedla: „Politika soudržnosti prokázala, že je schopná přizpůsobit se měnícím se okolnostem. Pomohla naprosto nezbytným investicím do infrastruktury a lidských zdrojů a modernizaci a diverzifikaci regionálních ekonomik. Díky ní se struktura veřejných investic členských států přiblížila prioritám Unie.“
Zdůraznila také, že „cílem politiky soudržnosti je především dát příležitost všem občanům EU, bez ohledu na to, kde žijí, a to omezováním nerovnosti mezi regiony, mobilizací nevyužitého potenciálu a soustředěním zdrojů do investic vedoucích k růstu. V nejbližší době bude Unie čelit mnoha výzvám: okolo roku 2020 začne úbytek obyvatelstva, k němuž v mnoha regionech dochází již nyní, globální konkurenti budou zvyšovat hospodářský tlak, porostou ceny energií, může dojít ke změně klimatu a k sociální polarizaci. Evropa musí na tyto výzvy reagovat. K tomu je zapotřebí, aby se na tvorbě blahobytu, na zaměstnanosti a růstu podíleli všechny regiony a všichni občané“.
Vladimír Špidla, komisař pro zaměstnanost, sociální záležitosti a rovné příležitosti prohlásil: „Tato politika pomohla zmírnit sociální vyloučení a chudobu a zlepšit veřejnou správu zejména na regionální a místní úrovni. Tím tato politika přispěla k růstu HDP a k omezení rozdílů v Unii.“ Dále řekl: „Evropský sociální fond (ESF) hodlá dalších sedm let každý rok investovat více než 10 miliard EUR do lidí a pomoci tak zlepšit jejich dovednosti a zaměstnatelnost. Vzhledem k výzvám technologického pokroku a globalizace je obzvláště důležité zajistit, aby lidé měli schopnosti vypořádat se se změnami - pracovníci musí mít schopnost přizpůsobit se.“ Dodal, že „ESF je základní nástroj, který pomáhá členským státům zavést do praxe flexikuritu – kombinaci aktivních politik na trhu práce, flexibilních smluvních ujednání a celoživotního učení. Hraje rovněž významnou úlohu při podpoře a provádění politik týkajících se sladění pracovního a soukromého života, které jsou důležité zejména pro úsilí EU zvýšit počet žen a mužů v zaměstnání.“
Další kroky:
Ve dnech 27. a 28. září proběhne čtvrté fórum o soudržnosti, které zahájí veřejný konzultační proces k této problematice. Na jaře 2008 by měla být zveřejněna pátá zpráva o pokroku v oblasti hospodářské a sociální soudržnosti včetně zprávy vyhodnocující výsledky konzultačního procesu. Na podzim 2008 by se měla konat konference o čtvrtém fóru o soudržnosti. 
