inzerce
Nástroj pro propojení Evropy je jednou z nejvýznamnějších novinek budoucího programovacího období 2014–2020. Prostřednictvím něho by měly být poskytnuty investice v hodnotě 50 mld. eur, zaměřené na zlepšení evropských dopravních a energetických sítí a digitálních sítí informačních a telekomunikačních technologií. Z toho 40 miliard eur by mělo být součástí samostatné obálky přímo v kapitole Kohezní politika, dodatečných 10 miliard eur by pak měl poskytnout Kohezní fond.
Návrh rozpočtu na kohezní politiku v období 2014–2020
(v mld. eur)
Méně rozvinuté regiony: 162,6
Přechodné regiony: 38,9
Rozvinutější regiony: 53,1
Územní spolupráce: 11,7
Kohezní fond: 68,7
Alokace pro vzdálené a řídce osídlené regiony: 0,926
Nástroj pro propojení Evropy: 40,0
Evropský sociální fond: 84,0
Cílené investice do nejdůležitější infrastruktury by měly vytvořit pracovní místa a zvýšit konkurenceschopnost Evropy právě v období, kdy jsou takovéto projekty nejvíce zapotřebí. CEF by měl být určen k financování projektů, kterými budou doplněny chybějící složky evropské energetické, dopravní a digitální sítě. CEF by měl též přispět tomu, že ekonomika Evropy se stane ekologičtější, neboť v souladu se strategickým dokumentem Strategie Evropa 2020 bude podporovat čistější druhy dopravy a vysokorychlostní širokopásmová připojení a usnadňovat využívání energie z obnovitelných zdrojů. Financování energetických sítí navícpovede k další integraci vnitřního trhu s energií, ke snížení energetické závislosti EU a k lepšímu zabezpečení dodávek energie.
K usnadnění financování CEF přijala Evropská komise rovněž podmínky fungování iniciativy v rámci strategie Evropa 2020 prostřednictvím projektových dluhopisů. Tato iniciativa bude představovat jeden z nástrojů pro sdílení rizik, které může CEF využít s cílem přilákání dodatečných soukromých investic do projektů. Pilotní fáze implementace CEF by měla začít dokonce ještě před spouštěním příštího rogramového období – konkrétně je uvažováno již s rokem 2012.
V souladu se Strategií Evropa 2020 a jejím důrazem na inteligentní, udržitelné a plně propojené dopravní, energetické a digitální sítě by měl CEF přispět k dobudování jednotného evropského trhu. Evropská komise v této souvislosti vybírá projekty, u kterých mohou mít dodatečné investice EU největší dopad. Je především očekáváno, že investice v rámci CEF posílí důvěryhodnost projektů v oblasti infrastruktury a sníží jejich rizikový profil; tím by měly vyvolat katalytický efekt dalšího financování ze soukromých a veřejných zdrojů. Je to svým způsobem poprvé, kdy Evropská komise navrhuje – v souladu se svým závazkem k vytváření synergií a zjednodušování pravidel – jediný finanční nástroj pro síťová odvětví ve všech třech sektorech.
Při této příležitosti předseda Evropské komise José Manuel Barroso zmínil: „CEF a iniciativa projektových dluhopisů dokonale prokazují, jakou přidanou hodnotu může Evropa vytvářet. Tyto návrhy podpoří budování silnic, železnic, energetických sítí, ropovodů a plynovodů a širokopásmových sítí, které jsou pro občany a podniky v EU klíčově důležité. Tímto nástrojem dochází k propojení a doplnění chybějících článků evropských infrastrukturních sítí, které by jinak nebyly buď nikdy budovány, případně by jejich budování bylo zásadně časově odloženo, eventuálně by jejich pořízení bylo tak finančně náročné, že by mohlo investory ekonomicky paralyzovat v ostatních aktivitách. Tyto investice by měly vytvořit příznivé růstové a rozvojové podmínky a současně dostatek udržitelných pracovních míst a současně přispět miliónům evropských občanů i podniků k usnadnění pracovních a dopravních podmínek“.
Vedle toho by měl CEF vést k lepší mobilizaci soukromých zdrojů financování a umožnit, aby inovativní finanční nástroje typu záruk a projektových dluhopisů maximalizovaly efekt této finanční injekce EU v podobě získání dalších dodatečných finančních prostředků. Evropská komise by měla využít v těsné spolupráci s Evropskou investiční bankou zájmu investorů na kapitálových trzích o možnosti dlouhodobě investovat a dosahovat stabilních výnosů.
Toto je pouze část textu. Jeho zbytek si můžete přečíst v novém čísle měsíčníku EU Office České spořitelny, které najdete pod tímto odkazem. 
