inzerce
Z čísel Eurostatu dále vyplývá, že zatímco do první dvacítky regionů se vedle Prahy probojoval z nových členských zemí ještě Bratislavský kraj, poslední dvacítku tvoří výhradně regiony nováčků. Jde převážně o regiony v Bulharsku, Rumunsku a Polsku.
Údaje pocházejí z roku 2007, tedy ještě z doby před finanční a hospodářskou krizí. Bohatství regionů Eurostat porovnává pomocí HDP na hlavu, který upravuje tak, aby zohledňoval kupní sílu obyvatel daného regionu.
Podle tohoto měřítka je „Vnitřní Londýn“ na více než trojnásobku evropského průměru (334 %). Následuje jej Lucembursko (275 %), Brusel (221 %), Hamburk (192 %) a Praha (172 %). Bratislavský kraj zaujímá dvanáctou pozici (160 %). Jinak ale první dvacítku vyplňují regiony ze zemí jako je Německo, Nizozemsko nebo Británie.
Jak velké jsou rozdíly mezi novými a starými členskými zeměmi ukazuje konec tabulky. Nejchudší je Severozápad v Bulharsku (26 %), následovaný Severovýchodem v Rumunsku a dvěma bulharskými regiony – Severocentrálním a Jihocentrálním (všechny shodně 27 %). Na úrovni kolem 40 % se pohybují některé polské a maďarské regiony.
Eurostat si Evropskou unii má pro statistické účely rozdělenou na podobně velké celky, tzv. NUTS II, které nemusí odpovídat správnímu rozdělení země. Také dotace z evropské politiky soudržnosti, jejímž hlavním cílem je snižovat rozdíly mezi vyspělými a nejzaostalejšími regiony, putují těmto uměle vytvořeným celkům (v ČR prostřednictvím sedmi regionálních operačních programů).
V České republice je nejchudším regionem Severozápad (61,7 %, Severozápad tvoří Karlovarský a Ústecký kraj), naopak nejbohatším – pomineme-li Prahu – jsou Střední Čechy (75,2 %, Střední Čechy odpovídají Středočeskému kraji).
