inzerce
Ministři pro regionální politiku (ČR zastupoval ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška) se minulý pátek v Zaragoze shodli na tom, že má-li docházet rychlejšímu uzavírání projektů podpořených z evropských fondů, je třeba zlepšit řídící a kontrolní mechanismy.
Řada ministrů je přesvědčená, že zjednodušit se musí především složitá struktura, která zajišťuje řízení evropských fondů a vyřizování projektových žádostí, a to na všech úrovních – od řídících orgánů národních operačních programů, až po Evropskou komisi. Teprve pak prý budou evropské fondy schopné pomáhat v boji s hospodářskou krizí.
Carlos Ocaña, státní tajemník španělské vlády pro finance a rozpočet, nezapomněl zdůraznit, že je Španělsko přesvědčené, že by peníze z evropských fondů měly dostávat všechny regiony bez rozdílu, nejen ty nejchudší a nejzaostalejší.
„Méně úspěšným regionům“ je podle něj třeba i nadále věnovat větší pozornost. Na druhou stranu ale nesmí dojít k tomu, aby regiony, do kterých původně putovaly značné peníze o podporu postupně přicházely až by nakonec nedostávaly vůbec nic.
V Evropské unii se vloni začala rozbíhat diskuse o budoucnosti evropských fondů po roce 2013 a už nyní je nad slunce jasné, že se představy nových členských zemí, do nichž proudí většina evropských dotací, budou od představ jejich západních sousedů značně lišit. Konkrétně Španělsko je navíc jednou ze zemí, které do roku 2004 patřily mezi největší příjemce evropských fondů, ale po rozšíření EU o státy střední a východní Evropy objem těchto prostředků soustavně klesá.
Významným příspěvkem do diskuse o budoucnosti evropských fondů byla v květnu loňského roku zpráva italského vysoce postaveného ministerského úředníka Fabrizia Barcy, která evropské politice soudržnosti doporučuje hlubokou reformu a její dosavadní dopady označuje jako „neuspokojivé“.
Nový komisař představuje své plány
Neformální setkání ministrů v Zaragoze bylo také první příležitostí, kdy měl čerstvý rakouský eurokomisař pro regionální politiku Johannes Hahn možnost představit členským státům své priority. Komisař se tentokrát pustil do větších detailů, než při svém (kladně přijatém) lednovém slyšení v Evropském parlamentu.
Hahn v první řadě zdůraznil, že v nadcházejícím návrhu nové strategie pro růst a zaměstnanost (EU 2020), který připravuje Evropská komise, musí mít hlavní roli regionální dimenze.
„Politika soudržnosti musí být hlavním bodem strategie EU 2020. Musíme do toho vlaku naskočit,“ řekl Hahn ministrům. „Ve spolupráci s vámi jsem připraven nalézt systém, který dá zemím a regionům více volnosti tak, aby si mohly sestavit správný mix politik“, který jim pomůže při naplňování priorit strategie.
Nová předsedkyně Výboru regionů Mercedes Bresso ale dodala, že z politiky soudržnosti se v nesmí stát nástroj pro implementaci Lisabonské strategie. Politika soudržnosti podle ní může k naplňování nové strategie přispívat, ale „ze stávajícího financování a programů spolupráce se nesmí stát nástroje k implementaci cílů, které vycházejí z centrální úrovně“ v Bruselu.
Podobně to vidí i česká vláda. Daniel Braun, který má na Ministerstvu pro místní rozvoj na starosti koordinaci evropských fondů, EurActivu v nedávném rozhovoru řekl, že „politiku soudržnosti není možné redukovat na dosažení cílů Lisabonské strategie. Může se na něm podílet, ale určitě to není jejím hlavním cílem a smyslem“ (EurActiv 3.2.2010).
Větší podporu městům?
Hahn ve svém vystoupení zdůraznil, že v nové politice soudržnosti je třeba zohlednit také města. „Soudržná politika (rozvoje) měst je, vzhledem k tomu, že 80 % populace žije ve městech, pro zdraví a bohatství Evropy nepostradatelná,“ prohlásil komisař. Klíčovou roli v tomto ohledu podle něj mohou sehrát Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF) a jejich stávající mechanismy financování.
Claudio Martini, předseda Shromáždění okrajových přímořských regionů (CPMR), jehož členy je na 160 regionů z 28 (převážně evropských) zemí, ale EurActivu řekl, že „územní soudržnost nelze omezovat na městské oblasti“.
„Přestože má soudržnost deprivovaných městských oblastí obrovský a nezpochybnitelný význam, územní soudržnost – neboli solidaritu mezi územími o různé velikosti – je třeba chápat šířeji. Je třeba zohlednit i venkov, nebo území se zvláštními omezeními“, dodal.
Jinak byl ovšem Martini s postoji nového komisaře spokojen. Ocenil zejména jeho slova o tom, že politika soudržnosti musí podporovat novou strategii EU 2020.
„S potěšením jsme si vyslechli zejména jeho ochotu k většímu zapojení makroregionálních strategií, což je vývoj, který řada našich členů silně podporuje, neboť může jít o účinný a významný nástroj koordinace,“ uvedl.
První evropská makroregionální strategie vznikla v Pobaltí a Evropská komise před několika týdny odstartovala konzultace ke strategii pro Podunají, do které bude zapojena i Česká republika (EurActiv 3.2.2010).
Zástupce Sdružení evropských regionů (AER; jeho členy jsou z ČR Olomoucký a Královéhradecký kraj) EurActivu sdělil, že asociace uvítala Hahnovo prohlášení, ve kterém řekl, že by evropské fondy měly být přístupné všem regionům. „Evropská politika soudržnosti je tu pro všechny Evropany a regionům by měla pomoci co nejlépe využít jejich potenciál a překonat slabiny. AER souhlasí i s tím, že je třeba politiku soudržnosti úzce propojit s EU 2020 a doporučuje, aby nad rámec kohezní politiky vznikly ještě další finanční nástroje pro naplnění této budoucí strategie,“ dodal.´
Předsedkyně Výboru regionů Mercedes Bresso prohlásila, že důvodem, proč se v minulosti nepodařilo Evropské unii naplnit Lisabonskou strategii, byla malá úroveň zapojení regionálních hráčů, měst a obcí. „Lisabonská strategie byla velkým zklamáním a jedním z důvodů je, že nedošlo k dostatečnému zapojení místních institucionálních, ekonomických a sociálních aktérů. Toto volání ale nikdo nevyslyšel, a dospělo to k tomu, že nás nová strategie EU 2020 téměř ani nepovažuje za partnery. My jsme ale víc než jenom partneři – jsme opěrným pilířem celé strategie.“
K otázce zjednodušování řídících a kontrolních mechanismů a možném vlivu těchto kroků na schopnost evropských fondů pomoci regionům v čase krize Bresso uvedla, že Výbor regionů volá po odstraňování byrokratických překážek už dlouho. „V tomto kontextu a v dobách krize bych ráda zdůraznila, že (zjednodušování fondů) není tématem jen pro administrativu a auditory. V případě některých regionů je to otázka přežití, stejně jako v případě firem, které musejí projít restrukturalizací, nebo občanů, kteří v těch regionech žijí a pracují“.
Michael Häupl, prezident Rady evropských měst a regionů (CEMR), jejímž členem je i Svaz měst a obcí ČR, je přesvědčen o tom, že strategie EU 2020 tak jak jí zatím předložila Komise by „nás poslala špatným směrem“.
„Komise se ve svém textu až příliš zaměřuje na růst, kvantitu, produktivitu a zisk. Do krize jsme se ale dostali díky přehnané víře v koncept, který byl právě na těchto věcech založen. Je třeba to přehodnotit: růst nahradit rozvojem a kvantitu kvalitou. Nová strategie by se měla zaměřit na sociální realitu a specifické územní charakteristiky v rámci EU a ne jenom na ekonomiku. Měli bychom usilovat o ambiciózní změnu životního stylu a způsobů produkce, a ne pouze natřít dosavadní způsoby a chování na zeleno“, tvrdí Häupl.
Řešením je podle něj strategie EU 2020, která se bude vycházet z místních („územních“) potřeb. Konzultační materiál Evropské komise ale nikde nezmiňuje místní samosprávy, a to navzdory tomu, že právě ony mají občanům nejblíže a ony jsou těmi, které řadu politik nakonec implementují, stěžuje si prezident sdružení měst a regionů. V textu navíc není ani čárka o územním rozvoji nebo politice soudržnosti, dodává.
